Článek
Komplexní centrum nakládání s odpady mělo vzniknout v areálu bývalého Dolu Darkov, závodu 9. květen. Zpracovávat se zde ročně mělo zhruba 200 tisíc tun různých odpadů včetně těch nebezpečných.
„Obec dostala do datové schránky informace od společnosti, že ustoupila od dalšího projednávání. Jsme samozřejmě rádi, že byl proces ukončen. Obec nebyla o projektu předem informována, a tak rozsáhlá stavba nemůže vzniknout bez souhlasu a spolupráce s místní samosprávou,“ sdělil starosta Stonavy Tomáš Wawrzyk (ANO).
Dodal, že nicméně obec bude nadále sledovat případné další kroky investora. „Je zjevné, že lokalita je pro ně perspektivní. Pokud však budou chtít cokoli realizovat, musí to respektovat územní plán a zájmy našich občanů,“ zdůraznil starosta.
Místostarosta Stonavy a zároveň senátor za Karvinsko Ondřej Feber (ANO) podotkl, že je vidět vliv veřejnosti na rozhodovací procesy.
„Zejména, když se dokáže organizovat a předkládat argumenty, které mají váhu, ať jsou enviromentální, ekonomické či dopravní,“ konstatoval senátor s tím, že v areálu dolu, který je nyní brownfieldem, má podle slibu politiků vzniknout investice s přidanou hodnotou.
„Tedy neměly by to být skládky, ale moderní zařízení posilující naši energetickou bezpečnost a sázející na moderní výrobu a nové technologie,“ podotkl Feber.
Investor se nevzdává, připravuje nový záměr
Projekt tak skončil ve fázi jeho posuzování vlivu na životní prostředí. Jeho stáhnutí ČTK potvrdila i mluvčí společnosti FCC Česká republika Kristina Jakubcová. „V současné době probíhají jednání o nové podobě našeho záměru v této lokalitě,“ uvedla s tím, že blíže ale projekt komentovat nebudou.
Kromě obyvatel Stonavy se dopadu nyní již zrušeného projektu na životní prostředí a kvalitu jejich života obávali také lidé z nedaleké Horní Suché a Albrechtic. Starosta Horní Suché Jan Lipner (STAN) nedávno Novinkám sdělil, že celá příprava odpadového centra je podivná. „Kraj nás na to vůbec neupozornil, navíc jsme nebyli účastníky řízení, jako kdyby se nás to netýkalo, což není pravda,“ uvedl.
Stonava pak upozorňovala zejména na to, že projekt nebyl v souladu s územním plánem, nedostatečně řešil rizika spojená s poddolovaným územím a nepřinášel žádný přínos v oblasti regenerace krajiny. Kromě toho poukazovala na možné negativní dopady na životní podmínky, tedy nárůst dopravy, hlučnost, vibrace či zápach.
