Článek
„Změna, sarkofág nebude,“ potvrdil po schůzce náměstek ostravského primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu). Netajil se tím, že má z rozhodnutí radost, protože Ostrava se stavbou sarkofágu nesouhlasila. Přišel jí zbytečně nákladný, obával se, že nebude mít kýžený efekt a že manipulace při jeho stavbě s obrovským množstvím sypkého materiálu bude mít na životní prostředí i obyvatele větší dopad než termická aktivita haldy.
Podle Boháče nikdo ze zúčastněných proti zavržení sarkofágu neměl námitky. „Shodli jsme se, že prioritou řešení je realizace oddělovacích stěn mezi termicky aktivní a termicky neaktivní částí,“ sdělil náměstek primátora a dodal, že nové řešení by mělo rozhýbat likvidaci haldy.
Práce na sarkofágu měly trvat přibližně 10 let a stát měly minimálně 2,3 miliardy korun. Mluvčí státního podniku Diamo Tomáš Indrei informaci o změně plánů potvrdil s tím, že s ní přišlo ministerstvo.
„Sanace heřmanické haldy bude pokračovat stavbou oddělovacích stěn, které mají zabránit postupu termické aktivity směrem ke skládce chemických odpadů i ke kalovým nádržím. Cílem jsou naprosto minimální zásahy do hořící části, abychom co nejvíce eliminovali prašnost a nepodporovali další hoření,“ popsal mluvčí.
Důvod, proč se sarkofág stavět nebude, je víc. Tím hlavním jsou výsledky kontinuálního monitoringu ovzduší u heřmanické haldy, které v letech 2024 a 2025 prováděl Zdravotní ústav v Ostravě.
„Měření jasně dokazuje, že vliv haldy na okolí je minimální. Shodné závěry vyplývají také z autorizovaného měření emisí provedeného přímo v termicky aktivní části. Díky tomu není nutné provést tak nákladné sanační opatření, jako je sarkofág,“ nastínil Indrei.
„Heřmanická halda je dlouhodobý ekologický problém, který se řeší řadu let, a bez společného postupu se neposuneme od příprav k realizaci. Prioritou teď je co nejrychleji pokračovat v konkrétních krocích, zejména v dostavbě oddělovacích stěn,“ sdělil vrchní ředitel sekce průmyslu a ochrany spotřebitele ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický.
Těžká technika při úpravě vrcholu heřmanické haldy
Řešení heřmanické haldy vyvolávalo spory zejména mezi Diamem a vlastníkem části pozemků pod haldou, společností OKK. Ředitel Diama Ludvík Kašpar nyní věří, že úterní dialog povede k nalezení řešení, které bude přijatelné pro všechny zúčastněné strany.
V to doufá i Boháč, který by byl rád, aby Diamo začalo se stavbou oddělovacích stěn co nejdříve. „Měly by být budovány i na pozemcích Diama, prioritně tam by se práce měly rozjet,“ poukázal náměstek primátora, který odhadl, že vzdušné stěny by mohly být hotovy do deseti let.
Heřmanickou haldu tvoří odhadem asi 30 milionů tun hlušiny a odpadů z bývalých dolů a koksoven na Ostravsku. Její rozloha je asi 103,5 hektaru. Halda uvnitř desítky let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky.
