Ostravská halda středem pozornosti. Stát sanaci nezvládá, míní město i kraj

Sarkofág například kritizuje ve svém posudku renomovaný soudní znalec Milan Geršl. Podle něj stát utratí několik miliard za jeho výstavbu, jež má navíc trvat deset let, a přitom bude řešení nefunkční a rizikové pro životní prostředí. Posudek si u Geršla nechala vypracovat firma cresco&finance, která se státem vlastnila pozemky u heřmanické haldy.

S Geršlovým posudkem však Diamo nesouhlasí a naopak tvrdí, že sarkofág bude účinný a bezpečný pro životní prostředí. Podnik nechal vypracovat vlastní posudek, jenž rozporuje Geršlův, a pro vybudování sarkofágu chce čerpat inspiraci i informace v zahraničí.

Podle Moniky Ličbinské, jedné z autorek odborného hydrogeologického a geochemického posouzení projektu pro stát, Geršlův posudek pracuje s nejhorší možnou variantou. ČTK Ličbinská řekla, že takováto varianta nemůže při přijetí vhodných opatření vůbec nastat. Geršl konkrétně ve svém posudku mimo jiné uvádí, že jedy z haldy budou po zakrytí sarkofágem pronikat do řeky.

Podle náměstka ostravského primátora pro životní prostředí Aleše Boháče (Starostové pro Ostravu) Diamo sanaci heřmanické haldy nezvládá. „Jsem přesvědčen, že podnik má dostatek prostředků a povolení, aby mohl konat okamžitě. Měli by postupně haldu uzavírat, aby v ní nebyl kyslík a utlumila se tak její termická aktivita. Vůbec nemám radost z toho, že Diamo zrušilo výběrové řízení na projektovou dokumentaci sarkofágu a chce to dělat samo,“ reagoval náměstek.

Dodal, že Ostrava má na svém území několik hald, do kterých však nesáhl žádný podnikatel ani státní podnik, a příroda si s nimi poradila lépe. „Hovořím o haldě v Přívoze, o haldě Ema, Cingrově haldě. Žádná z nich už nedýmí a neuniká z ní velké množství znečištění jako z heřmanické haldy,“ konstatoval Boháč a podotkl, že zásadní je oddělit na haldě od sebe termickou a netermickou část.

Také hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) s kroky Diama nesouhlasí. Podle něj je zrušení výběrového řízení na projekt sarkofágu pro heřmanickou haldu dalším důkazem toho, že stát nemá jasnou a efektivní strategii, jak se s touto ekologickou bombou vypořádat.

„O projektu se mluví už skoro rok, státní podnik ovšem představil jen teze bez jasnějších obrysů. Zrušeným výběrovým řízením ztratil stát čas a samotná sanace stále stojí, což je nepřijatelné a vzbuzuje to narůstající nedůvěru,“ zhodnotil hejtman s tím, že sarkofág za miliardy korun, který by měl haldu pouze zakrýt, Ostravu ekologické zátěže nezbaví.

Podle něj se má stát zeptat lidí z kraje, co si s haldou přejí udělat. „Zda mají škodliviny zůstat na místě v jakémsi obalu, nebo zda mají bezpečně zmizet, aby byla odstraněna všechna související rizika. Jsem přesvědčený, že lidé by volili kompletní sanaci území, a ne betonový monument připomínající selhání státu,“ zdůraznil hejtman.

Jiří Michalisko, autor loňské petice za okamžité rozebrání a uhašení heřmanické haldy, kterou podepsalo přes 12 tisíc lidí, Novinkám sdělil, že celá činnost státního podniku ve věci sanace haldy zatím nevede nikam.

„Za poslední roky podnik ve věci sanace haldy neudělal téměř nic, jen mlží a hraje o čas. Jeho činnost stojí daňové poplatníky obrovské peníze a výsledek není žádný. Za 24 let nedokázal stát vykopat ani oddělovací vzdušnou stěnu, tedy příkop v zemi, který by zabránil šíření termické aktivity,“ zkonstatoval Michalisko, který také nevidí řešení ve vybudování sarkofágu.

Státní podnik Diamo však trvá na tom, že ve věci sanace heřmanické haldy postupuje správně. Naďa Rapantová, další z autorek odborného hydrogeologického a geochemického posouzení, které si nechalo Diamo zpracovat, uvedla, že pro přípravu projektu budou nutné odborné rešerše obdobných projektů v zahraničí. Diamo podle ní bude chtít získat projektovou dokumentaci z podobných sanací.

Červencové zrušení veřejné soutěže na zpracovatele projektové dokumentace pro sarkofág vysvětluje Diamo tím, že mezi nabídkovými cenami dvou zájemců byl výrazný rozdíl. Jedna skupina firem nabídla cenu necelých 38 milionů korun, druhá o 31 milionů více. Levnější uchazeč ale nesplnil podmínky a byl ze soutěže vyloučen.

Heřmanickou haldu tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Má rozlohu asi 103,5 hektaru a objem uloženého materiálu se odhaduje na 30 milionů tun. Halda uvnitř desítky let hoří, což uvolňuje do vzduchu škodlivé látky.