Článek
Konec projektu oznámil v pondělí ve videu na sociální síti vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé).
„Mám dobrou zprávu pro ty z vás, kteří se bojíte, že ve vaší blízkosti budou vystavěny větrné elektrárny. Konkrétně obyvatelům Ralska vzkazuji, že dnes ráno byl odeslán dopis vašemu starostovi, že v Ralsku větrné elektrárny nebudou. Takže vám gratuluji,“ uvedl vládní zmocněnec.
Řekl také, že vláda se bude snažit, aby větrné elektrárny stály tam, kde to nevadí lidem a přírodě, a aby se nestavěly v masovém množství.
ČEZ v úterý na dotaz Novinek k ukončení projektu uvedl, že Ralsko nenaplnilo očekávání firmy ohledně větrného potenciálu. „Čekali jsme zejména na dokončení dlouhodobého měření větrnosti v lokalitě a jeho vyhodnocení akreditovaným nezávislým odborníkem. Ukázalo se, že dlouhodobá rychlost větru v místě uvažovaného projektu nedává dostatečné záruky pro udržitelnou ekonomiku projektu. V jeho dalším rozvoji jsme se tak rozhodli nepokračovat,“ odpověděl mluvčí ČEZu Martin Schreier.
Záměr vybudovat šestnáct obřích větrných elektráren v katastru Ralska, konkrétně v místních částech Náhlov a Svébořice, představila společnost ČEZ PV & Wind vloni v červenci. Větrníky měly mít mimořádné parametry - osu rotoru ve výšce 160 metrů a list větrníku měl v horní úvrati dosahovat výšky 250 metrů (pro srovnání: nejvyšší mrakodrap v Česku, AZ Tower v Brně, měří 111 metrů). Šlo by o suverénně největší větrné elektrárny v Česku.
Krajský úřad v Liberci v září rozhodl, že dopady projektu musí vyhodnotit dokumentace vlivů na životní prostředí, tzv. velká EIA. Čekalo se ale také na to, jak se do dalšího postupu může promítnout vznik takzvaných akceleračních zón. Nakonec to není důležité, projekt i bez vyhodnocení dopadů na okolí končí.
Gratulace od zmocněnce Turka směrem k obyvatelům Ralska vyznívá zvláštně, samo město Ralsko totiž projekt dlouhé měsíce podporovalo. Usilovalo o změnu územního plánu podle podmínek nadiktovaných od ČEZu, do zjišťovacího řízení u krajského úřadu neposlalo ani jedinou připomínku k projektu (jako jediná samospráva v širokém okolí) a starosta města, Miloslav Tůma z hnutí ANO, ještě den před Štědrým dnem nechal do schránek všech obyvatel Ralska rozeslat dopis, ve kterém sliboval, že miliony od ČEZu rozdělí radnice do každé domácnosti.
Teprve minulý týden zastupitelstvo Ralska nečekaně a narychlo otočilo. Schválilo usnesení, že další projednávání Větrného parku zamítá. Zastupitelům přitom paradoxně nevadily samotné obří větrné elektrárny, větší než Žižkovský vysílač v Praze, ale údajně to, že investor nekomunikuje s veřejností.
„Hlavní důvod je ten, že veřejnost nebyla o tomto projektu řádně informována ze strany investora a investor se neúčastnil veřejných debat,“ oznámil starosta Tůma.
Ralsko přitom samo žádný prostor pro komunikaci s veřejností nevytvořilo. Už vloni zrušilo plánovanou anketu obyvatel o projektu a žádnou veřejnou debatu nezorganizovalo. Pouze založilo výbor, který ji měl připravit.
„S vedením města jsme opakovaně jednali a poskytli mu vždy veškeré aktuální informace o projektu. Stejně jako v případě našich ostatních projektů větrných elektráren v Česku jsme byli připraveni projekt představit na veřejné debatě, a to v momentu, kdy by byly definitivně jasné jeho základní parametry,“ uvedl za ČEZ Martin Schreier.
Několik veřejných debat na téma Větrný park Ralsko nakonec stejně proběhlo, a to v obcích a městech okolo Ralska, které se cítily záměrem ohrožené. Proti záměru se v těchto debatách vymezovali tamní obyvatelé i pozvaní zástupci řady institucí a organizací. Zástupci investora se jich neúčastnili.
Ačkoliv Česko ve využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména u větrných elektráren, za většinou evropských států výrazně zaostává, současná vláda ANO, SPD a Motoristů jejich výstavbě nakloněná není.
„My určitě větrníky nepodporujeme. Protože je to ničení naší přírody, když tam někdo postaví větrník vysoký 250 metrů. Všeobecně občané žádné větrníky nechtějí. My tady nejsme na moři,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).