Článek
Radní Libereckého kraje si jako svůj poradní orgán před 5 lety založili Komisi pro revitalizaci Ralska. Hlavním cílem bylo koordinovat aktivity vedoucí k oživení celé oblasti, jež bývala nepřístupným vojenským újezdem a kde díky tomu zůstaly obrovské plochy téměř nedotčené přírody.
V posledních měsících je ovšem komise symbolem toho, jak se Ralsko pod tlakem investorů mění z venkovské a přírodě blízké oblasti v průmyslovou zónu. Ačkoliv to má komise v názvu, žádnou revitalizaci už téměř vůbec neprojednává. Jak se dá ze zápisů z jejích schůzek vyčíst, v posledních měsících se na jejím plénu diskutují hlavně energetické projekty. Větrné a solární elektrárny.
Opakovaně se komise zabývala i záměrem Větrného parku Ralsko, jehož cílem je postavit v místních částech Svébořice a Náhlov 16 obřích větrných elektráren s osou rotoru ve výšce 160 metrů.
Na straně odporu proti záměru, který má na svědomí společnost ČEZ PV & Wind, jejímž jediným akcionářem je polostátní gigant ČEZ, se vytvořila zajímavá družina. Proti větrníkům se zformoval šik státních institucí, spolků, odborných organizací nebo vědeckých ústavů. Namísto jednotlivců se k větrníkům kriticky postavily například Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), Národní památkový ústav (NPÚ), Archeologický i Etnologický ústav Akademie věd, Geopark Ralsko nebo státní podnik Vojenské lesy a statky.
„Jsou to všechno odborníci, kteří znají Ralsko ze svého pohledu a vyjadřují obavy, že hodnoty, pro které je Ralsko cenným územím, budou poškozeny. Kritické hlasy opravdu zaznívají,“ potvrdila Novinkám ředitelka Geoparku Ralsko Lenka Mrázová.
ČEZ, větrníky a nabídka, jakou Ralsko (ne)dostalo
Vizualizace ukazuje, jak by s větrnými elektrárnami vypadaly konkrétní místa v Ralsku - Náhlově, kde mají větrníky opravdu vyrůst.
Investorem projektu Větrný park Ralsko je společnost ČEZ PV & Wind, patřící do Skupiny ČEZ. Záměr vybudovat 16 obřích větrných elektráren v katastru Ralska, konkrétně v místních částech Náhlov a Svébořice, představila v červenci 2025. V září rozhodl Krajský úřad v Liberci, že záměr může mít významný vliv na životní prostředí a dopady musí vyhodnotit dokumentace vlivů záměru na ŽP, takzvaná velká EIA.
ČEZ v prosinci na dotaz Novinek uvedl, že s městem Ralsko celý projekt řadu měsíců diskutuje a formální kroky povolovacího procesu činí s jeho vědomím. Uvedl také, že s vedením města detailně projednává nabídku parametrů spolupráce. „Co se týče finančních podmínek nabídky, má Ralsko v případě spolupráce na projektu možnost získat až 600 milionů korun během 30 let,“ uvedl původně ČEZ.
Zastupitelé Ralska se o této nabídce dozvěděli na neveřejném jednání se zástupci Skupiny ČEZ. O tom, že takové jednání proběhlo, radnice neinformovala. Ve stejné době přitom podnikala kroky, kterými vycházela projektu vstříc. Do zjišťovacího řízení například neposlala vůbec žádné připomínky k záměru, zrušila anketu obyvatel o projektu a na základě podkladů od ČEZu schválila návrh zadání změny územního plánu, která měla vytvořit podmínky pro vybudování větrných elektráren i dalších solárních elektráren (toto usnesení zastupitelé nakonec revokovali).
Když Novinky upozornily na nabídku od ČEZu a na kroky, které radnice podniká, město ústy starosty Miloslava Tůmy (ANO) otočilo o 180 stupňů a začalo tvrdit, že žádnou nabídku nedostalo. Svoje původní stanovisko poupravil i ČEZ.
„S městem o podmínkách spolupráce a parametrech projektu průběžně jednáme, ale Ralsko od nás dosud žádnou oficiální nabídku nedostalo,“ uvedl mluvčí Skupiny ČEZ Martin Schreier. „Konkrétní nabídku pro obec připravujeme, a jakmile bude hotova, předložíme ji městu Ralsko. Předpokládáme, že k tomu dojde po veřejné debatě,“ dodal.
ČEZ také uvedl, že takto standardně postupuje u projektů větrných elektráren a podobné nabídky připravil desítkám obcí v Česku a následně s nimi uzavřel smlouvy. Obce tak buď mají v elektrárnách svůj podíl nebo budou získávat platby z objemu vyrobené elektřiny.
V Libereckém kraji stojí dosud 31 větrných elektráren. Jsou umístěné v sedmi lokalitách v příhraničí Frýdlantského výběžku a okolí Hrádku nad Nisou.
Geopark patří mezi ty instituce, jejichž zájmy by mohl větrný park obřích strojů nejvíce zasáhnout a poškodit. „Celý záměr jde proti smyslu našeho geoparku. Ten vznikl, aby chránil přírodní bohatství, které tu máme, a podporoval šetrný cestovní ruch. Záměr větrného parku ale mění krajinu na průmyslovou zónu a mění její využití,“ nelíbí se Lence Mrázové. „Ten záměr je obrovský, a když se k tomu přidají solární elektrárny, které v Ralsku postupně rostou, tak to připomíná elektrárenský distrikt z Hunger Games,“ doplnila zajímavý příměr šéfka geoparku.
Nesouhlasíme, rozporujeme, odmítáme. Těmito slovy často začínají dlouhá vyjádření dalších institucí a ústavů. „V průběhu několika tisíciletí vznikla v oblasti dotčené záměrem kvalitní kulturní krajina, která má svou relativně malou dotčeností a významnými synergickými biokulturními hodnotami jen málo obdob v celé střední Evropě, což sledujeme v rámci dlouhodobého a stále probíhajícího mezioborového výzkumu. Záměr předpokládá rozsáhlé stavební aktivity, které dle našeho názoru povedou k nevratným změnám,“ zhodnotil záměr výstavby obřích větrníků například Etnologický ústav Akademie věd.
Proti elektrárnám se samozřejmě vymezily i samosprávy. Velkou část větrného parku by mělo mít na dohled město Osečná, pod které spadají i jedny z nejstarších českých lázní, Lázně Kundratice.
Vizualizace ukazuje, jak by s větrnými elektrárnami vypadaly konkrétní místa v Ralsku - Náhlově, kde mají větrníky opravdu vyrůst.
„Lázně vznikly v roce 1881, jsou tady opravdu dlouhou dobu, řadu našich obyvatel živí a v žádném případě bychom nechtěli, abychom o lázně přišli tím, že se tady znehodnotí životní prostředí,“ řekl Novinkám starosta Osečné Jiří Hauzer (ČSSD). „Lázně nejsou jen léčebné zábaly, lékaři nebo restaurace, ale tvoří je i okolí, ve kterém se lázeňští hosté procházejí a využívají klidových zón. Vše je kryté zákonem o lázeňství a podle tohoto zákona se postupuje při všech stavbách a zasahuje vlastně do života celého města,“ upozornil Hauzer.
Stejně jako Osečná se kriticky k záměru vyjádřila všechna ostatní města a obce v nejbližším okolí. Jedinou samosprávou, která k záměru neměla vůbec žádnou připomínku, je paradoxně samotné Ralsko. Do zjišťovacího řízení sdělilo pouze, že požaduje posouzení záměru podle zákona (ke kterému by stejně došlo). Proč radnice necítila potřebu se za své území a obyvatele více postavit, vysvětloval před pár dny na sociální síti starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO).
„Připomínku nebyl záměr dát krátkou, ale požadovat podrobné posouzení, tzv. velká EIA. Tak to bylo připraveno úřadem,“ napsal Tůma v reakci na článek, který upozornil, že vedení města vychází záměru s elektrárnami naproti.
Ralsko se snaží v celé kauze navenek vystupovat jako nestranný účastník, kterému leží na srdci blaho občanů. Starosta opakovaně mluví o referendu, ovšem na své sociální síti mezitím také sdílí proklamace ČEZu o nezbytnosti větrných elektráren v době vypínání těch uhelných.