Článek
„Já nemůžu prohrát. Dělám si srandu. Samozřejmě budu fandit nám. Kanadské občanství mám, to je pravda, ale srdcem a duší jsem Čech. Stejně tak to mám s Libercem, srdcem i duší jsem s Libercem a tak to mám i s nároďákem,“ říká Petr Nedvěd.
Myslí si, že první zápas, který mají čeští hokejisté sehrát 12. února právě s Kanadou, je pro naše reprezentanty spíš výhodou.
„Doufejme, že Kanaďani se budou teprve sehrávat a že tam bude faktor jet lagu (dočasná porucha spánku kvůli časovým pásmům - pozn. red.) a nám dobře zachytá brankář Dostál. Věřím tomu, že s nimi můžeme sehrát rovnocennou partii,“ předpovídá Nedvěd.
Sám si zahrál na olympiádě dvakrát a jednou tam byl za národní tým jako generální manažer. Když hodnotí dnešní hru, poukazuje zejména na velké zrychlení hráčů.
„Já si o sobě vždycky myslel, že jsem dobrý bruslař, ale asi už bych dneska nestíhal. Takže jsem rád, že už nehraju,“ podotkl.
Na olympiádě v těchto dnech sleduje všechny sporty, které by podle svých slov jinak nesledoval.
„Olympiáda je tak výjimečná, že si to pustím a jsem ochoten se koukat i na sporty, na které běžně nekoukám. Krasobruslení třeba,“ vysvětluje hokejista.
Míní, že pro hokejovou reprezentaci by byl úspěch, kdyby hrála o medaili. „Už jenom tohle by byl obrovský úspěch,“ říká Nedvěd.
Klobouk dolů před Jardou Jágrem
Při té příležitosti vzpomněl i na dobu, kdy hrál extraligu za Bílé Tygry v Liberci, anebo jak se po příjezdu z angažmá v NHL vrátil do zápasů po boku Jaromíra Jágra, který je jeho vrstevníkem a stále hraje. Naposledy jej mohli vidět fanoušci právě na ledě v Liberci, kde odehrál zatím svůj poslední zápas v prosinci 2025.
„Klobouk dolů před Jardou. Já měl možnost si s ním zahrát tři roky v Pittsburghu, kdy opravdu dominoval. Je to takový div přírody. Asi to není úplně normální. Občas, když ho vidím, se ho ptám, jestli má i nějaký jiný koníček. Ale prostě klobouk dolů,“ říká Nedvěd.
I on si myslí, že svoji kariéru ukončil hodně pozdě. „Já jsem to už i cítil, že je čas se posunout někam jinam. Neměl byste to dělat do důchodu,“ poznamenal.
Dnes má rozjetý byznys a především se snaží veškerý svůj čas věnovat své dceři Naomi, která chodí do první třídy.
„Jsem táta na plný úvazek, protože mě to naplňuje. Upřednostňoval jsem vždycky svoji kariéru a hokej pro mě byl vším, ale teď už se hlavně věnuji své dceři,“ vysvětluje Nedvěd a nad úvahami o tom, že by se třeba do libereckého hokejového týmu vrátil na nějakou manažerskou pozici, vrtí hlavou.
Medaile pro Jaroslava a Petra Nedvědovi

Petr Nedvěd obdržel Medaili města Liberec.
Petr Nedvěd přijel v těchto dnech do Liberce proto, aby obdržel Medaili města Liberec za zásluhy o dobré jméno města. Medaili převzal za sebe, ale i svého zesnulého otce Jaroslava Nedvěda, rovněž libereckého hokejisty a reprezentanta. Oba strávili v Liberci řadu let v místních hokejových týmech.
Jaroslav Nedvěd v 70. a 80. letech hrál za Stadion Liberec a později v kariéře trénoval a působil jako asistent u Bílých Tygrů Liberec. Byl členem reprezentačního „B“ týmu ČSSR i širší nominace pro olympijský turnaj v Sapporu 1972.
Petr Nedvěd hrál za liberecké Bílé Tygry v letech 2008–2014 a také zde ukončil svou hráčskou kariéru. Odehrál 15 sezon v americké NHL. Je vlastníkem bronzové medaile z Mistrovství světa 2012 za českou reprezentaci a stříbrné ze ZOH 1994 za Kanadu. Za českou reprezentaci nastoupil za svou kariéru ve 39 utkáních a vstřelil 11 gólů.


