Článek
Ještě počátkem týdne pobýval Flejšar v Miláně, kde instaloval obří sochu hokejisty. Laxní přístup Italů mu zvedl adrenalin, který s tím, jejž zažívá na svahu se svými svěřenci, nemá nic společného.
„Bylo to kvůli Italům náročné, ale nakonec jsme to zvládli,“ řekl Právu Flejšar. Sochu se spolupracovníky sestavil a čekal na stroj, který ji usadí na místo.
„Trochu nás překvapilo, že žádný z Italů nechce pracovat v deset hodin večer. A ceny byly horentní,“ popisuje Flejšar. Pak pomohlo štěstí. Slovenská kamarádka, která pracuje v Českém domě a v Itálii dlouhodobě žije, obvolala své kamarády, kteří po dvouhodinové cestě do Milána přijeli, aby za 15 minut sochu usadili,“ popisuje Flejšar. K soše patří osm modelů, které se budou prodávat.
Jakub Flejšar a předobraz obřího hokejisty, který stojí před českým olympijským domem v Miláně.
Červený hokejista nenese jméno po žádné hokejové legendě. Autor ji nazval Jeden za všechny. Má podpořit týmového ducha.
„Hokej je nejsledovanější český národní sport, doufám, že kluci něco uhrají a třeba jim jeden hokejista navíc pomůže,“ říká s nadsázkou Flejšar, který bude spolukomentovat v České televizi některé snowboardcrossové disciplíny.
Stále je tak rozkročený mezi uměním a sportem. Jako trenér je podepsaný pod první zlatou medailí Evy Adamczykové (tehdy Samkové) na Zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014.
„Olympiád jsem si užil dost. Jsem o dost spokojenější tady, s aktivní kariérou jsem skončil, teď spíš působím jako mentální kouč, a to se dá řešit na dálku. Není to jen o tom, že stojíte na svahu. Musíte se u toho cítit tak, aby to pomáhalo. Evka Adamczyková už to umí, Jakub Hroneš myslím taky,“ říká Flejšar.
Skupinka medvědů je také jen v modelové verzi. Flejšar podle nich vytvoří zvětšené sochy , které se stanou součástí parku v Kanadě.
Zatímco on se z Itálie nedávno vrátil, manžel Evy Adamczykové tam se synem cestuje. S sebou si pak malého synka sportovkyně bere pomyslně na start v podobě pihy, kterou přidá k pověstnému knírku.
„Evka bude mít medaili, Esterka (Ledecká) ji získá minimálně na prkně. Pak tu jsou hokejisti, rychlobruslení a Zaby… to by byla bomba,“ vyjmenovává želízka v ohni blízko jeho oborům Flejšar. Ostatně i z vernisáže spěchal sledovat jízdy snowboardisty Jakuba Hroneše, jemuž pomáhá. Návštěvníkům se plánuje speciálně věnovat 5. března, kdy za nimi do Vysokého Mýta opět přijede.
Lidé na výstavě uvidí třeba i sérii železných medvědů. Ty musí Flejšar zvětšit a budou součástí nově vznikajícího parku v Cape Smokie v kanadské provincii Nové Skotsko.
Model skokana na lyžích.
„Jakuba Flejšara jsme oslovili, protože Vysoké Mýto je spojené spíše s letními sporty, tak nám přišlo zajímavé dovézt někoho od těch zimních. Flejšar je člověk mnoha talentů. Dělá pohyblivé sochy, má je v parcích a různé v exteriéru i obchodních centrech,“ uvedla kurátorka Městské galerie Vysoké Mýto Iveta Danko.
Flejšar je také autorem sochy pářících se koní, kterou nazval Šemík Happy End. Kovová plastika na střeše domu v pražském Podolí vzbudila rozruch. Pětačtyřicetiletý umělec si z něj však příliš nedělá. Humbuk kolem nich přirovnává ke kauze s Macinkovými textovkami prezidentovi.
„Týden a ono to vyprchá. Nemám sociální sítě, protože myslím, že zbytečně proměňují svět, takže jsem to celé kolem sochy nesledoval. Pro mě je Šemík hezká silná realizace. Třeba trošku kontroverzní, ale ne moc. Je to zajímavá energie dvou koní,“ popsal,
Socha Šemíka v Podolí
„Chtěl jsem si zkusit koně, jak ho dělal Myslbek, ale svou metodou. Stojí to za to vidět a stojí to za to ji vydražit, protože výtěžek půjde na konto Paraple. Developeři si ho už koupili. Koně se budou sundávat ze střechy, půjdou jinam. Pro mě to byl projekt, s nímž jsem žil pět let. Těšil jsem se, že tahle socha bude velká a půjde z energie, kterou jsem si přál, že z ní půjde. To se povedlo, jsem spokojený. Takhle to dělají nejen koně, i lidé nějak přišli na svět,“ uzavřel Flejšar.
