Nejvyšší vůdce, prezident, diplomat nebo šéf parlamentu. S kým by se USA v Íránu mohly dohodnout?

Favoritem listu The Jerusalem Post pro vyjednávání s Američany je předseda íránského parlamentu Mohammad-Bakr Kalíbaf (64). Loni v létě byl znovuzvolen na šesté funkční období v řadě. Patří mezi konzervativce, kteří se zasazují o ideologické principy z raných dnů islámské revoluce v roce 1979.

Má bohaté vojenské zkušenosti: aktivně se zúčastnil irácko-íránské války, nejprve velel brigádě, později divizi. V letech 1997 až 2000 byl velitelem letectva íránských revolučních gard, poté až do roku 2005 zastával funkci šéfa policie.

Kalíbafa, který byl od roku 2005 do roku 2017 starostou Teheránu, opakovaně kritizovali za korupci, ale nikdy proti němu nebylo vzneseno žádné formální obvinění. Nejostřejším výzvám k rezignaci tak čelil v roce 2022, kdy se i se svou rodinou vydal během ramadánu na nákupy do Turecka.

Do jednání s USA by se podle webu Axios mohl zapojit také prezident Masúd Pezeškján (71). V úřadu je od roku 2024. Vyhrál předčasné volby po smrti bývalého prezidenta Ebrahima Raísího, který zahynul při havárii vrtulníku.

Pezeškján patří mezi umírněné reformisty: požadoval mimo jiné transparentní vyšetřování smrti dívky zatčené za „nevhodné nošení hidžábu“ v roce 2022. Ještě před tím jako poslanec ostře kritizoval tvrdé potlačování protestů v roce 2009.

Po svém zvolení uvedl, že jeho prioritou je obnovení dohody o íránském jaderném programu, kterou jednostranně vypověděl prezident Trump, a zlepšení vztahů se Západem.

Původním povoláním je Pezeškján kardiochirurg. Studoval na Tabrízské univerzitě lékařských věd, kde v letech 1994 až 1999 působil jako rektor.

V úvahu pro jednání s prezidentem Trumpem by připadal také íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí (63). S Trumpovou „íránskou“ politikou už má zkušenosti: v dubnu a květnu 2025 se jako šéf íránské diplomacie zúčastnil rozhovorů s USA o jaderném programu a později vedl také jednání na stejné téma s Británií, Německem a Francií.

Ačkoli bojoval v íránsko-irácké válce, stal se z něj kariérní diplomat. Působil jako velvyslanec ve Finsku a v Japonsku.

Pro vyjednávání se jeví jako nejkvalifikovanější. Ve funkci náměstka ministra byl členem íránského vyjednávacího týmu pro jadernou politiku. Po sérii schůzek podepsali zástupci Íránu a skupiny P5+1 (USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo) v roce 2015 Společný komplexní akční plán. Podle dohody Teherán omezil svůj jaderný program výměnou za zmírnění sankcí.

Axios uvádí jako „kandidáta“ na vyjednávání s USA také Mohammada-Bakra Zolkadra (72), který se po smrti Alího Lárídžáního, zabitého při jednom z americko-íránských úderů, stal novým šéfem íránské bezpečnostní rady.

Patří mezi tvrdé konzervativce: byl členem Islámské revoluční mudžáhedinské organizace a byl mezi zakladateli šíitského Hizballáhu, který západní svět považuje za teroristickou organizaci.

Před islámskou revolucí v roce 1979 byl spojován s podzemní islamistickou skupinou Mansurun, která bojovala proti režimu Muhammada Rezá Šáha Pahlavího. Je jedním ze zakladatelů íránských revolučních gard, ve válce s Irákem dosáhl funkce zástupce náčelníka generálního štábu a velitele polovojenských milicí Basídž.

V 90. letech minulého století se podílel na potlačování nepokojů včetně studentských demonstrací v roce 1999. Má za sebou nejrůznější funkce na ministerstvu vnitra, většinou v odboru dohledu na činnost donucovacích orgánů, na volby a podílel se na vzniku ministerského oddělení pro domácí krize.

Pro úplnost se na seznamu možných vyjednavačů objevil také Modžtaba Chameneí (56), nejvyšší vůdce Íránu a druhý syn někdejšího nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zemřel při prvním americko-izraelském náletu 28. února.

Sám Modžtaba byl při stejném útoku zraněn a přišel o manželku a syna. Informací o jeho současném zdravotním stavu je málo. Některé zdroje tvrdí, že se z těžkého zranění levé poloviny těla a hlavy, které si vyžádalo několik operací, léčí v nemocnici v jedné z rezidencí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Modžtaba od roku 1999 studoval v náboženském centru v Qomu, stal se duchovním a vyučoval teologii na tamním semináři. Jako podporovatel exprezidenta Mahmúda Ahmadínežáda patří do tvrdého jádra konzervativců.

Modžtaba podle Axiosu dříve ovládal významná finanční aktiva v Ayandeh Bank, jedné z největších íránských bank. Zahrnovala hotely v Evropě a drahé nemovitosti ve Velké Británii, Německu a Spojených arabských emirátech. Je údajně majitelem několika luxusních bytů včetně dvou apartmánů v Londýně s výhledem na izraelské velvyslanectví. Od listopadu 2019 je na americkém sankčním seznamu.