Článek
Nejznámějším ředitelem dvorské zoo byl Josef Vágner. V jejím čele působil v letech 1965 až 1983. Z Afriky dovezl řadu původních druhů, a tak položil základ řady legendárních chovů. Královédvorská zoo se stala nejvýznamnější genetickou bankou afrických zvířat mimo jejich domovinu.
Zahrada se ale začala dynamicky rozvíjet už za Vágnerova předchůdce Františka Císařovského. V té době tu začal pracovat Vladislav Jiroušek, expert na plazy a pozdější ředitel zoo v Jihlavě. Do královédvorské zoologické zahrady chodíval už jako dítě s babičkou a dědou.
„Pamatuju, jak vedle původního vchodu, který se už neužívá, stála kulatá klec se lvem. Jeho ošetřovatelem byl pan Čičátko, Němec, který vůbec neuměl česky. Vždycky byl rád, když si s dědečkem, který se ve Vídni vyučil truhlářem, mohl popovídat německy,“ zavzpomínal Jiroušek.
„Jako zaměstnanec jsem do Dvora přišel po vojně. Odmala mě zajímala zvířata, zejména akvaristika. V té době se tu dokončovala stavba akvária a terária a mně se podařilo být u toho. Stal jsem se vedoucím pavilonu plazů,“ pokračoval Vladislav Jiroušek.
Práce bylo hodně, a on chodil domů až těsně nad ránem. Bydlel u babičky, které se nelíbilo, že místo ve čtyři odpoledne chodí z práce v noci. Tak se ubytoval v kanceláři přímo v teráriu zoo. Stejně jako Vágner, který v té době do Dvora přišel.
„Už za Císařovského byla zahrada na slušné evropské úrovni. Odchovávali jsme lední medvědy, Jirka Kludský odchoval šest tygrů. Pocházel z cirkusáckého rodu a byl to machr. Tehdy nebyly imobilizační látky, ale on uměl vyvázat tygra, že bylo možné ho ošetřit. Pak přišel Vágner. Snil ve velkém, ale jemu se ty největší sny podařilo plnit,“ říká Jiroušek.
Bohužel počátkem 80. let se nad Vágnerem začala stahovat politická mračna. „Při jednom setkání mi řekl, že ve Dvoře končí. Že se od ministra Klusáka dozvěděl, že po něm jde krajský tajemník strany Tesař a že to ve funkci nepřežije. Proto požádal o invalidní důchod v důsledku zranění utrpěných v Africe a odešel,“ pokračoval Jiroušek s tím, že o zahradu se nepřestal zajímat. Zejména měl nové plány po roce 1989.
„Po revoluci se tam střídali ředitelé jako ponožky, zoo trpěla. Vágner mně řekl: ‚Vláďo, musíš zoo pomoct, už jsem to projednal na kraji, budeš ředitelem bez výběrového řízení.‘ Ale v Jihlavě se mně už dařilo, tak jsem nabídku odmítl,“ dodal Jiroušek.
Rozšíří safari
Vágnerovo rozhodnutí specializovat se jen na africkou zvířenu nemusí každý hodnotit pozitivně. „Z dětství pamatuju, že tu bývala spousta zvířat, která jsou pro návštěvníky atraktivní, jako třeba tygři nebo medvědi. Ale už tu nejsou,“ konstatovala asi padesátiletá žena z Hradce Králové po návštěvě zoologické zahrady. Ale jak dodala, návštěvy nelitovala. Stejně jako dalších téměř sedm set tisíc lidí, kteří jen za loňský rok do Safari Parku zavítalo.
Přestože Safari Park slaví osmdesáté narozeniny, stále se rozvíjí. V neděli bylo například slavnostně zahájeno zhruba pětinové rozšíření areálu téměř na 90 hektarů. V nové patnáctihektarové části pod názvem Safari – Jih by většinu pozemků měl zabrat areál safari s volně žijícími nosorožci, buvoly či zebrami. Domov tam najde asi padesátka zvířat, jak novinářům uvedl ředitel Přemysl Rabas. Investici do nového safari zoo odhaduje na 120 milionů korun. Vše by mělo být hotové v roce 2028.
