Článek
Karlovarský kraj patří v Česku mezi ty vůbec nejmenší, z hlediska onkologické zátěže to ale neplatí. V tuto chvíli zde žije mezi třinácti až čtrnácti tisíci pacienty, kteří mají za sebou léčbu zhoubného onemocnění a potřebují odpovídající terapii. To samo o sobě představuje jedno velké město uprostřed regionu. „Kraj navíc demograficky zestárne. Není tedy žádný důvod se domnívat, že růst počtu nádorů se zastaví,“ říká Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).
Právě profesor Dušek byl jedním z členů expertní skupiny, která vedení kraje v květnu interpretovala zprávu o zdravotním stavu obyvatel regionu. Kulantně řečeno, nevyznívá příliš optimisticky.
Jednou z klíčových oblastí, kde kraj za zbytkem republiky zaostává, je vysoká úmrtnost na zhoubné nádory. Onkologická zátěž je zde vysoká a zhoubné nádory se do úmrtnosti pořádně propisují. Do celkové mortality se propisují z pětadvaceti procent. „V těchto statistikách je kraj bohužel v republice dlouhodobě na čelních místech,“ potvrzuje Ladislav Dušek.
Nárůst onkologické léčebné zátěže za posledních deset let činí sedmadvacet procent a podle dat, která v rámci představení nového konceptu onkologické péče v kraji interpretoval ředitel ÚZIS, se onkologická zátěž do roku 2035 až 2040 nevyhnutelně zvýší o dalších pětatřicet procent. „A to si ještě osobně myslím, že tuhle projekci spíš milosrdně podsekáváme, držíme jí na spodním intervalu spolehlivosti a ve skutečnosti to bude ještě víc,“ dodává.
Karlovarský kraj je přitom poslední v zemi, kde doposud scházelo komplexní onkologické centrum (KOC).
To se od ledna změní, ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Motole a s Nemocnicí Na Homolce vznikne centrum přímo v Karlovarské krajské nemocnici (KKN). Vysoce specializované výkony budou centralizovány ve FN Motol a v Nemocnici Na Homolce, velkou část vyšetření a léčby ale budou moci pacienti absolvovat už přímo v regionu.
Kromě rychlejšího přístupu k moderním diagnostickým a léčebným metodám bude posílena dostupnost preventivních programů a zvýšena kapacita screeningových programů. Vznikem KOC by měl být tedy dluh k celkové koncepci onkologické péče v zemi konečně vyrovnán.
Modelovým příkladem, jak úmrtnost na onkologická onemocnění mezi krajskými pacienty snížit, jsou například plicní nádory. V těch je totiž Karlovarský kraj na úplném vrcholu. „A zde se synergie s vynikajícím pneumoonkochirurgickým centrem v Národním onkologickém centru Motol přímo nabízí,“ dodává profesor Dušek.
Nejhorší dostupnost v zemi
Stejně jako v dalších krajích také v tom Karlovarském se podle zjištěných dat rozevírají nůžky mezi počtem nových nádorů a mortalitou, patří tedy mezi kraje, kde se onkologickou zátěž dařilo relativně zvládat už před otevřením KOC. V dostupnosti primární onkologické péče byl ale Karlovarský kraj posledním ze všech krajů. Pacienti museli za léčbou poměrně významně migrovat, podstatnou část péče přebírala fakultní nemocnice Plzeň. Do KOC se však k primární onkologické léčbě v multidisciplinárním týmu v průměru dostávalo pouhých pětačtyřicet procent pacientů.
„Rozhodně to není tak, že léčba zde nebyla zajištěná. Pro mnoho pacientů ale nebyla zajištěná dostatečně rychle a neměli přístup ke všem klinickým studiím. Před tím nemá smysl strkat hlavu do písku,“ uvědomuje si Ladislav Dušek.
Nynější propojení KKN s velkou fakultní nemocnicí a národním onkologickým centrem se všemi svými klinickými studiemi má tedy podle něj o to větší význam. „Za léčbou do Plzně nebo Prahy musela migrovat podstatná část pacientů, teď se ten poměr může konečně změnit. Uzavřené partnerství umožní delegovat léčbu sem do Karlovarského kraje, který bude plnohodnotnou součástí sítě komplexních onkologických center. A z výsledků KKN jsem si více než jistý, že interní týmy a klinická onkologie jsou schopny zvládnout všechny nežádoucí účinky léčby. Bude to velmi hladká spolupráce,“ míní Dušek.
Prevence a screening
Klíčová bude podle profesora Duška pozice lokálních koordinátorů onkologické péče. „Budou mít i své vlastní hrazené výkony, což je velice podstatné. Měli by se starat o pacienty, hlavně u takzvaných fast track diagnóz, kde jde o přežití. Napomohou pacientům, aby se co nejrychleji dostali přes diagnostický proces bez zbytečných čekacích lhůt k té nejúčinnější možné léčbě. To je extrémně důležitá věc,“ říká Dušek.
Pomáhat budou koordinátoři i na poli prevence. V Karlovarském kraji sice fungují všechny onkologické screeningy, které za posledních deset let pomohly snížit mortalitu o desítky procent, třeba v dostupnosti mamografického screeningu je ale Karlovarský kraj dlouhodobě na posledním místě. „Nestrkejme tedy hlavu do písku, že je tady velká rezerva,“ dodává ředitel ÚZIS. Právě koordinace péče by měla napomoci ženám, aby se k mamografického screeningu dostávaly v daleko větším počtu. „Není žádný důvod, proč by měl být právě Karlovarský kraj dlouhodobě na prvním místě v mortalitě na nádory, jakým je karcinom prsu,“ říká Dušek.
