Článek
Referendum se konalo loni v říjnu a jeho výsledek je pro samosprávu závazný. Většina hlasujících se vyslovila pro to, aby územní plán v katastru Ryžovna neumožňoval žádné nové stavby s výjimkou veřejné dopravní infrastruktury. Vedení města s konáním referenda dlouhodobě nesouhlasilo a obrátilo se na soudy. Po neúspěchu u Nejvyššího správního soudu chce nyní dosáhnout přezkumu ústavnosti celého rozhodnutí.
Město bude u Ústavního soudu zastupovat právník a bývalý poslanec a europoslanec za STAN Stanislav Polčák, který spolupracuje i se Sdružením místních samospráv. Podle něj není problém v samotném principu referenda, ale v jeho důsledcích. „Fakticky jde o vyhlášení stavební uzávěry. U ní se dotčení vlastníci mohou bránit. Stavební uzávěra má dobu platnosti asi šest let. Ale toto rozhodnutí má platnost bez omezení. Nebyly vyjmuty nezbytné infrastruktury. Každé protierozní opatření potřebuje stavební povolení, tepelné čerpadlo a také vodní přípojky,“ uvedl Polčák pro ČTK.
Podle něj se navíc před hlasováním nepodařilo vést dostatečnou debatu mezi iniciátory referenda a obcí o tom, jaké dopady může mít zákaz výstavby v budoucnu. Na problematické znění otázky podle Polčáka upozornili i zástupci stavebního úřadu v Ostrově, který pro Boží Dar zpracovává územní plán. Řešením je podle něj buď zásah Ústavního soudu, nebo vyhlášení nového referenda s přesněji nastavenými pravidly.
Božídarské zastupitelstvo je přitom dlouhodobě rozdělené. Čtyři zastupitelé stojí na straně vedení města, tři opoziční referendum podporovali. Právě opoziční hlasy sehrály klíčovou roli při jeho prosazení. Podle vedení města byla ale referendová otázka příliš obecná a zahrnula i stavby, které spadají do kritické infrastruktury nebo slouží základní občanské vybavenosti.
Iniciátoři referenda naopak výsledek hlasování vnímají jako úspěch a ochranu cenné přírodní lokality. Argumenty města, že se v nejbližších letech na Ryžovně stejně stavět nemá, považují za nepodstatné. Podle vedení Božího Daru ale může mít rozhodnutí v delším horizontu zásadní dopady na rozvoj nejvýše položeného města v Česku.
V říjnovém referendu odpovídali lidé na otázku, zda souhlasí s tím, aby zastupitelstvo učinilo veškeré kroky k tomu, aby územní plán v celém katastru Ryžovna neumožňoval, s výjimkou dopravní infrastruktury, žádné nové stavby, a to ani na základech dnes již zaniklých objektů. Hlasování se zúčastnilo 73,17 procenta oprávněných voličů, pro zákaz výstavby se vyslovilo 67,33 procenta hlasujících, což představuje 49,27 procenta všech oprávněných voličů.
„Velký zájem 150 z 205 našich oprávněných voličů je naprosto skvělá zpráva. Místní občané svými hlasy jasně deklarovali, že novou výstavbu v jedinečné přírodní lokalitě Ryžovny nechtějí,“ uvedla po vyhlášení výsledků opoziční zastupitelka Martina Poštová (nez.).
Katastrální území Ryžovna přitom tvoří zhruba dvě třetiny rozlohy Božího Daru a zahrnuje i lokality, jako je Zlatý kopec, kde dosud chybí kanalizace a vodovod. Jak zaznělo na zastupitelstvu od příznivců referenda, lidé chtěli rozhodnutím v hlasování zabránit tomu, aby o takto rozsáhlém území rozhodovali pouze zastupitelé.
Vedení města se snažilo konání referenda zabránit už před jeho vyhlášením, když většina ze sedmičlenného zastupitelstva při hlasování nehlasovala. Konání referenda ale následně nařídil Krajský soud v Plzni. Ani po jeho skončení se však spor neuzavřel. Nyní má poslední slovo Ústavní soud.
