Článek
Americko-izraelský úder na Írán prudce snížil vývoz energie z regionu Perského zálivu, který obvykle dodává zhruba pětinu světové spotřeby ropy a LNG, připomněla agentura Reuters. Příčinou byla íránská blokáda Hormuzského průlivu, na niž Spojené státy reagovaly blokádou přístupu k íránským přístavům. Nyní ale Teherán mění svou strategii a přesouvá se ke kontrole dopravy v životně důležité tepně.
„Írán přešel od blokování Hormuzského průlivu ke kontrole přístupu k němu. Hormuz už není neutrální tranzitní trasou, je to kontrolovaný koridor,“ popsal pro Reuters Claudio Steuer z Oxfordského institutu pro energetická studia.
Vzhledem k tomu, že většina iráckého exportu ropy se obvykle přepravuje přes průliv, Irák patřil mezi producenty, které jeho uzavření nejvíce zasáhlo. Pákistán, který se pokusil zprostředkovat urovnání konfliktu s Íránem, je silně závislý na dovozu energie z Perského zálivu a zaznamenal prudký nárůst cen paliv.
Dohoda, kterou s Íránem o přepravě energetických surovin podepsaly Irák a Pákistán, podle zdrojů Reuters potvrzuje schopnost Teheránu kontrolovat toky energií přes Hormuz.
Mluvčí iráckého ministerstva ropného průmyslu uvedl, že jeho země v současné době pracuje na zajištění souhlasu Íránu se zvýšením objemu přepravy, protože vláda se snaží zachovat příjmy z ropy, které tvoří 95 procent jejího rozpočtu. V rámci dohody mezi Bagdádem a Teheránem v neděli propluly průlivem dva obrovské irácké ropné tankery, každý s přibližně dvěma miliony barelů ropy.
Tranzit zdarma?
Také dohoda, kterou s Teheránem podepsal Islámábád, už má „hmatatelné“ výsledky. Podle Reuters jsou v současné době na cestě do Pákistánu dva tankery naložené katarským LNG. Před americko-izraelskou válkou proti Íránu dostával Pákistán přibližně deset podobných dodávek LNG měsíčně, poptávka ale stoupá kvůli energiím potřebným pro klimatizace.
Podle zdrojů Reuters ani Irák, ani Pákistán neprováděly přímé platby Íránu ani jeho revolučním gardám za tranzit. Dva z nich poznamenaly, že Katar se těchto bilaterálních dohod nijak neúčastní, nicméně před vypravením tankerů do Pákistánu informoval USA.
Zdroje Reuters tvrdí, že podobné dohody s Íránem zvažují uzavřít i další země, protože rostoucí ceny energií a přerušení dodávek vyvíjejí značný tlak zejména na asijské ekonomiky.
Před válkou proplouvalo Hormuzem kolem 3000 plavidel měsíčně. Podle údajů o lodní dopravě se nyní provoz pohybuje kolem pěti procent této úrovně.
Nejnovější krize na Blízkém východě vedla od začátku konfliktu k více než 50procentnímu nárůstu ceny ropy Brent. Ceny LNG v Evropě a v Asii vzrostly přibližně o 35 až 50 procent. Írán tvrdí, že se chce po válce udržet kontrolu nad Hormuzským průlivem. Jako součást jakékoli mírové dohody požaduje reparace, zrušení sankcí a přístup ke zmrazeným aktivům.
Hormuzský průliv