Hlavní obsah

Výstavbu v oblasti zaniklé krušnohorské obce Ryžovny lidé v referendu odmítli

Boží Dar

Obyvatelé města Boží Dar odmítli v referendu výstavbu v oblasti zaniklé obce Ryžovny. Vedení města sice argumentovalo tím, že v nejbližších letech se tady výstavba ani neplánuje, pro iniciátory plebiscitu naopak vítězství v hlasování znamená záchranu velmi cenné přírodní lokality.

Foto: Rudolf Voleman, Právo

Někdejší škola a nynější malý pivovar na Ryžovně

Článek

Je rozhodnuto. V oblasti zaniklé krušnohorské obce Ryžovny poblíž Božího Daru se stavět nebude. Referenda o možnosti výstavby ve velmi cenné přírodní lokalitě se zúčastnilo 73,17 procenta oprávněných voličů, pro zákaz výstavby bylo 67,33 procenta hlasujících, což je 49,27 oprávněných voličů.

Tím byly splněny podmínky zákona o místním hlasování a referendum o zákazu výstavby v katastrálním území Ryžovna je platné a pro samosprávu závazné.

„Velký zájem 150 z 205 našich oprávněných voličů je naprosto skvělá zpráva. Místní občané svými hlasy jasně deklarovali, že novou výstavbu v jedinečné přírodní lokalitě Ryžovny nechtějí,“ řekla po spočítání hlasů opoziční zastupitelka Martina Poštová (nez.), která referendum podporovala.

Naopak starosta Jan Horník (nez.) prohlásil, že referendum v podstatě nic neřeší a jenom zkomplikuje městu v budoucnu další rozvoj. „My jsme tam žádnou výstavbu v dohledné době neplánovali. Byla to rezerva pro budoucnost. Ale hysterie a sociální sítě udělaly své, pořád se argumentovalo až 80 domy, což vůbec nebyla pravda, i v případě budoucí výstavby šlo asi o 40 domů,“ prohlásil Jan Horník pro ČTK.

I přes přání, aby v případě výstavby nových domů šlo o domy pro trvalé bydlení, není však podle organizátorů referenda možné reálně zabránit tomu, aby zde nevznikly další rekreační apartmány pro lidi, kteří do Krušných hor dojíždějí jen za zábavou a rekreací. Odmítají i výhrady, že zákaz výstavby by mohl omezit i opravy a rozvoj infrastruktury v katastrálním území.

Zastupitelé Božího Daru původně návrh na vyhlášení referenda neschválili, když se čtyři ze sedmi zastupitelů nejvýše položeného města v Česku zdrželi hlasování. O vyhlášení referenda tak rozhodl až následně Krajský soud v Plzni. Proti jeho verdiktu vedení města podalo kasační stížnost. Ta ale nemá sama o sobě odkladný účinek a předběžné opatření k pozastavení referenda soud odmítl.

Výběr článků

Načítám