Hlavní obsah

„Zakletá dálnice na Vídeň,“ řekl o D52 premiér Petr Fiala a představil, jak povede přes vodu

4:36
4:36

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Mikulov

Nejkomplikovanější úsek budoucí dálnice D52 na Vídeň přes vodní nádrž Nové Mlýny povedou silničáři po násypu. Rozhodnutí přijeli do Mikulova představit premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Celá stavba by měla být podle Ředitelství silnic a dálnic dokončena za šest let.

Foto: Hana Černohorská

Premiér Petr Fiala , ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS) a generální ředitel ŘSD Radek Mátl představili starostkám a starostům kudy povede přes vodu dálnice na Vídeň.

Článek

„Dnes představujeme vybrané technické řešení pěti a půl kilometrového úseku dálnice D52 v oblasti vodní nádrže Nové Mlýny. Věnujeme mu zvláštní pozornost, protože je to nejcitlivější a nejsložitější úsek celé stavby jak z technického hlediska, tak i z hlediska vlivu na životní prostředím,“ řekl na setkání se starosty stavbou dotčených obcí premiér Petr Fiala (ODS).

„Pro nás, kteří to pozorujeme s určitým odstupem, to bylo také celá léta to zakleté místo, kdy jsme už neměli naději, že se z Brna do Vídně dostaneme po dálnici. Dnes je ta naděje zhmotněna,“ dodal Fiala.

Foto: Hana Černohorská

„Dálnice D52 se začne stavět po etapách,“ řekl v pondělí generální ředitel ŘSD Radek Mátl. V první polovině roku 2027 chce ŘSD zahájit stavbu úseků před a za nádrží.

Ve hře, jak přes vodní nádrž dálnici na Vídeň vést, byly dvě varianty. Násyp a estakáda, přičemž obě měly kladné stanovisko vlivu stavby na životní prostředí EIA. Estakáda byla dvojnásobně dražší, oproti šesti miliardám bude násyp stát zhruba polovinu, tedy okolo tří miliard. Estakádu odmítaly i okolní obce, kterých se proces stavby dálnice bezprostředně týká. Stavba bude mimořádně náročná, protože bude potřeba přemístit obrovské množství zeminy. Současná silnice zůstane jako místní obslužná komunikace, po dostavbě pak vedle ní, vpravo ve směru na Mikulov, povede dálnice.

„Nebylo to černobílé rozhodování, při posuzování obou variant zazněly i plusy pro estakádu, třeba hledisko ochrany zvířectva, ale všechny další aspekty výrazně převládly. Jak ty provozní, tak nákladové,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Navíc v případě, že by vyhrála estakáda, bylo by podle něj složité získat pro tuto variantu podporu obcí, zejména Pasohlávek. „Proto jsem rád, že ten výsledek je takový, shoda v území, kudy stavba povede, je pro nás klíčová. Samosprávy jsou stavbě nakloněny,“ dodal Mátl.

Foto: ŘSD

Trasa dálnice z Brna do Vídně.

Dálnice D52 se začne stavět po etapách. V první polovině roku 2027 chce ŘSD zahájit stavbu úseků před a za nádrží. Do šesti let by měla být dálnice dokončená celá. „Úseky před a za nádrží by měly být zprovozněny v roce 2029. Teprve v té chvíli začneme pravděpodobně stavět přechod přes samotnou vodní nádrž a ten bychom chtěli dokončit v roce 2031,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Podle něj jsou to reálné termíny. „Po tom, co se podařilo získat stanovisko EIA a je patrné, že cesta k němu vedla přes podrobná jednání se zástupci samospráv, má stavba jednoznačnou podporu. Teď jde o to, dotáhnout projektovou část,“ dodal Kupka.

Dlouhá léta se stavbou dálnice zabývají starostové okolních obcí. Tomu, že se to tentokrát skutečně podaří, věřil málokdo. „Po dnešním jednání jsem ale pozitivně naladěna, vidím, že tentokrát nám opravdu svítí světlo na konci tunelu,“ řekla starostka Pasohlávek Martina Dominová (za Moravané). V Pasohlávkách jsou spokojeni s rozhodnutím překlenout vodní nádrž po násypu. „Estakáda zasahovala hlouběji do novomlýnské nádrže, vadila nám i výška nad vodní hladinou z hlukových důvodů, byl by to i velký zásah do krajiny,“ dodala starostka.

Komplikace s podjezdem u Perné

V některých částech mezi novomlýnskou nádrží a státní hranicí už je vykoupeno přes sedmdesát procent pozemků. „Budeme v tom postupovat velmi rychle dál. V části přes novomlýnskou nádrž s ohledem na to, že teprve teď padlo rozhodnutí, spustíme hned projektové přípravné práce,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

Jedno z problematických míst může být slibovaný podjezd pod dálnicí mezi obcemi Perná a Dolní Dunajovice. „S tím podjezdem jsme vždycky počítali, ale na základě geologických výsledků se to zatím jeví jako nerealizovatelné,“ řekl ředitel jihomoravské správy silnic a dálnic David Fiala.

Proti stavbě je možné se ještě odvolat. Ředitelství silnic a dálnic říká, že by to stavbu mělo případně zpomalit maximálně o půl roku. „Procesy máme řádně posouzené, proto věřím, že bychom případná odvolání zvládli vyřešit rychle,“ dodal Mátl.

23 kilometrů dálnice D52 z Pohořelic do Brna se začne stavět na konci příštího roku úsekem u Mikulova. „Dálniční spojení Brna a Vídně je jednoznačně národní prioritou. Díky kladnému stanovisku EIA můžeme postupovat velmi rychle dál,“ řekl v červenci Martin Kupka (ODS).

Rakouská část dálnice je dávno hotová. Nedostavěná D52 je tak českou dopravní ostudou. Stavbu zdržovaly desítky let trvající spory o to, kudy se dálnice v úseku Pohořelice-Mikulov povede. Jízda po tomto úseku je nepříjemná, tvoří se kolony, platí zde snížená rychlost, tisíce aut projíždějí Mikulovem.

Výběr článků

Načítám