Článek
Hladík přijel do Sudoměřic na pozvání zdejšího starosty Františka Mikésky (KDU-ČSL). Místní děsí záměr slovenského investora firmy GGES postavit ve Skalici, v těsné blízkosti českých hranic, spalovnu komunálního odpadu. Lidé z obou stran hranic se bojí zhoršení životních podmínek.
„Ministerstvo životního prostředí se vždy zajímá o stavby a investice kolem našich hranic, které se staví u sousedů a které by nějakým způsobem mohly negativně ovlivnit životy a zdraví obyvatel na naší straně hranice a vždy se stavíme za obyvatele naší země a takto to jednoznačně bude i v tomto případě,“ řekl hned na začátku setkání Petr Hladík a sál mu poděkoval dlouhým potleskem.
Na tomto místě by měla stát spalovna, kterou chce postavit slovenský investor v těsné blízkosti české hranice, u Sudoměřic.
Ve Skalici má být Centrum ekologického hospodářství. Součástí investice je zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) s předpokládanou kapacitou 135.000 tun za rok, což je více než polovina kapacity brněnského Saka, jehož kotle ročně spálí 248.000 tun odpadu.
Do spalovny by denně směřovalo přibližně 27 nákladních aut, což podle studie nemá způsobovat větší přetížení cest. Investor také uvedl, že nehrozí překročení zákonných limitů kvality ovzduší a díky hermeticky uzavřeným halám se zápach nedostane do okolí.
Starosta Sudoměřic František Mikéska ukázal ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi místo, kde by měla spalovna stát.
Firma, která chce spalovnu postavit, nepočítá s tím, že by se do spalovny vozil odpad i z české strany. „Taková zařízení se staví v místech, do kterého se sváží odpad z nějakého okruhu. SAKO Brno dnes funguje pro Jihomoravský kraj s přesahem do Zlínského, Olomouckého a kraje Vysočina. Takto decentrálně postavený zdroj, který podle investorů má zpracovávat pouze odpad ze Slovenska kružnici splňuje jen maximálně z poloviny,“ uvedl Hladík a dodal, že to podle něj ztrácí logiku.
„Stavět spalovnu na západní části Slovenska s tak obrovskou kapacitou bez toho, aniž by bylo jasně domluveno, odkud se odpad bude vozit a co se s tím udělá, je nesmysl,“ namítl Hladík.
Česká republika má k záměru řadu odborných připomínek. Dodnes není například známa výše komínů, neví se tedy ani to, jak by byla vypracována rozptylová studie. Pokud by spalovna měla stát bezprostředně u hranic, je to jen několik set metrů k prvním domům jak v Sudoměřicích, tak ve Skalici.
Sál společenského domu v Sudoměřicích byl plný místních lidí.
Proto požádalo ministerstvo životního prostředí už před půl rokem Slovensko o to, aby Česká republika byla součástí posouzení EIA, tedy posouzení dopadu stavby na životní prostředí. „Tím pádem jsme se jako stát stali účastníkem řízení a budeme tuto investici připomínkovat,“ uvedl Hladík.
Spalovna nemá logiku, říká trnavský župan
Do Sudoměřic přijel v pátek i trnavský župan Jozef Viskupič. Se starostou Sudoměřic a ostatními politiky vyjel v pátek odpoledne k místu, kde by chtěl slovenský investor spalovnu postavit.
„Je mi líto, že se výstavba této energetické a enviromentální infrastruktury stala opravdu mezinárodním problémem. Proto musím říct, že otázky o rozptylových podmínkách i dopravním zatížení jsou ty nejdůležitější i pro nás. Takto asymetricky vystavěná investice nedává žádnou logiku. A navíc, toto území má úplně jiné plány. Desítky let se tady investuje do zeleně a rozvoje cestovního ruchu, do Baťova kanálu. A to je v přímém rozporu s tímto záměrem,“ konstatoval stanovisko kraje Viskupič.
