Článek
„Vínu se daří, oproti loňsku je to zase úžasné, vypadá to na jednu z rekordních úrod,“ neskrývá nadšení vinař Jan Sedláček, který v Modřanech na jihu metropole pěstuje víno pro vlastní potřebu.
„Loni v dubnu byla réva úplně zmrzlá. Pak sice obrazila a od června se všechno snažila dohnat, ale bylo to celé zmatené a úroda třetinová,“ vzpomíná v lokalitě dnešní Prahy 12, která je jako vinice zmíněna už v listině Soběslava II. z roku 1178.
„Jsou tady i vinařská společenství, mám ale svůj vinohrad, kde pěstuji asi dvě stě hlav vína z rakouských rezistentních odrůd v biokvalitě, třeba odrůdy Bianca a Sauvignon Blanc,“ zmiňuje Sedláček s tím, že aktuálně stříhají takzvané neplodonosné části.
Na mapě z roku 1848 je vidět, že původní vinice ležela ve středu rozsáhlých viničních ploch na svazích podél Vltavy, ohraničených na jedné straně starými Modřany a z druhé obcí Hodkovičky, které v současnosti spadají pod Prahu 4. Ještě roku 1915 měla vinice rozlohu dva hektary a rostlo na ní 18 827 vinných keřů, ze známých druhů například burgundské modré, ryzlink a tramín.
Jan Tomášek z vinice Salabka, která leží v Troji na severu města, je také spokojen. „Jarní mrazíky nás letos obešly. Vloni skutečně téměř všechno pomrzlo a šlo spíše o to zachovat keře a směřovat je pro další roky,“ uvedl. Oproti minulému ročníku tentokrát lze na Salabce počítat s úrodou.
„Prozatím se letošní hrozen vyvíjí nadějně, ale nejvíc – ostatně jako každý rok – rozhodne samotný závěr před sklizní a ve sklizni,“ říká. Průměrná teplota v pražské Troji se podle něj velmi podobá průměrné teplotě na Pálavě, přesto tady sklizeň probíhá později – od druhé poloviny září.
„Lahví vyrobíme podle roku, ale zpravidla se jedná jen o menší tisíce kusů. Zajímavostí a pražskou ojedinělostí je šumivé víno vyráběné klasickou metodou champenoise,“ podotýká na vinici, jež je svou rozlohou největší v Praze. „Její plocha odpovídá právě jednomu Václavskému náměstí,“ zmiňuje Tomášek s tím, že pražskému klimatu svědčí zejména ryzlink rýnský a všechny pinotové odrůdy, na což podle něj přišel už Karel IV.
V blízkém sousedství Salabky se nachází i vinařství Zilvar, Jabloňka nebo Vinice sv. Kláry, která spadá pod Botanickou zahradu hlavního města Prahy. „Současné počasí je pro révu vyhovující. Je vhodné, že do révy občas zaprší – hrozny se uzavírají a bobule jsou díky dešťům větší,“ říká kurátor Martin Beránek ze svaté Kláry.
Problémy by podle něj mohly způsobit už jen kroupy nebo velmi intenzivní déšť, ale neprospělo by jí ani přílišné sucho. „Celý ročník se většinou píše, tedy určuje až v září. Není tedy možné v tuto chvíli předvídat, jak nakonec celá sklizeň dopadne. O kvalitě ročníku můžeme více říci až zhruba v polovině září,“ upřesňuje.
Ředitel botanické zahrady Bohumil Černý upozorňuje, že vlajkovou lodí jejich vinice je odrůda Rulandské modré. „Kromě červeného vína z ní připravujeme i rosé nebo sekt. A protože jsme botanická zahrada, nechybí expoziční část vinohradu, ve které prezentujeme na sto dvacet převážně stolních odrůd vinné révy,“ popisuje.
Spolu s vinaři souhlasí, že loňská sezóna patřila mezi jedny z nejhorších v historii. „Nejprve révu poškodily pozdní mrazy, a pak vinobraní muselo být z důvodu nadměrných srážek a povodní zrušeno. I tak ale máme milovníkům dobrého vína co nabídnout. Nechci to zakřiknout, v letošním roce se révě daří a zatím to vypadá, že sklizeň bude velmi dobrá a návštěvníci vinobraní se dočkají i oblíbeného burčáku,“ dodal.
Zcela specifickou oblastí pro pěstování vína je Grébovka díky své poloze v Havlíčkových sadech v centru města. Pěstování vína se tady liší oproti vinicím na severu nebo jihu metropole tak výrazně, jako by mezi nimi nebyla vzdálenost pouhých několika kilometrů.
„Loni mráz poškodil nejen Troju, ale celou vinařskou oblast Čechy a severozápadní Evropu. Nás zachránil teplejší střed Prahy, který je daný městskou zástavbou. Zatímco ostatní vinice na okrajích města šly s produkcí dolů o tři čtvrtiny i víc, naše škody byly jen tři až čtyři procenta,“ zmiňuje Pavel Bulánek, který se s rodinou stará o Grébovku v majetku Prahy 2 už desítky let.
Tématem této vinice je zase sucho. „Letošek je u nás suchý. Až se divím, že vinice ještě drží zelenost. Zachraňuje nás, že nejsou vedra,“ říká s tím, že co v létě naprší, to se i vypaří. Doufá, že dozrávání bude pozvolnější.
„Jaro začalo studené, to bylo super. Rostliny rostly pomalu, ale je to ode zdi ke zdi. Některé odrůdy neodkvetly ideálně a půjdou do burčáku. I moštovatelnost bude nižší. Uvidíme za dva tři týdny, až bude blížit první zářijová sklizeň odrůdy Müller Thurgau,“ podotýká na vinici, která má osázeno skoro jeden a půl hektaru.
V těchto dnech se tu provádějí takzvané zelené práce. „Sečkujeme, zkracujeme výhony, odstraňujeme nové kvetení. Neustále to roste, takže stále rotujete po vinici. Musíme si to všechno dopředu piplat, dávat to špatné pryč. Snažíme se, aby veškerá síla šla do hroznu,“ dodává. Pražané se však podle prvních informací mohou na podzimní pražská vinobraní těšit.
A ani člověk z Moravy se nemusí děsit, když uslyší slovní spojení „pražské víno“. Na etiketě na lahvi klidně může najít seriozní označení: „vinařská oblast Čechy – vinařská podoblast mělnická – vinařská obec Praha 2 – viniční trať Grébovka.“
