Hlavní obsah

Pražská ulice měla dvě verze názvu. Chybná cedule musela pryč

Ve Vršovicích nově zmizela cedule s názvem ulice „Dvacátéhoosmého pluku“. Na zeď domu pracovníci firmy Eltodo přimontovali správnou verzi „28. pluku“, která je i na ostatních místech této ulice v Praze 10. Magistrát připouští, že podobné omyly se občas stanou. Místo Alšova nábřeží měla metropole na čas nábřeží Alešovo.

Foto: Jan David, Novinky

Pracovníci firmy Eltodo ukazují při výměně obě cedule vedle sebe.

Článek

„Ta cedule s dlouhým nápisem tady nebyla dlouho, dávali ji sem nedávno,“ řekl Novinkám muž pracující v blízkém podniku chvíli předtím, než pracovníci na montážní plošině začali s její výměnou, při které létaly jiskry. „Zeď domu byla dříve počmáraná, pak ji přemalovali a následně na ni umístili novou ceduli,“ podotkl.

Označování ulic a ostatních veřejných prostranství smaltovanými uličními tabulkami má v Praze na starosti magistrátní odbor živnostenský a občanskosprávní. „Jak vzniklo dvojí označení ulice 28. pluku, netuším, ale nesprávnou verzi Osmadvacátého pluku necháme vyměnit,“ uvedl Kamil Řehák z tohoto odboru v pondělí. Už ve středu po poledni se odehrála výměna.

„Podobně jsme před časem postupovali i v případě sousední Novorossijské ulice, ve které byla chyba, nebo nesprávně vytvořeného názvu Alšova nábřeží, které se proměnilo v nábřeží Alešovo,“ podotkl Řehák. „Určitě se v Praze 10, ale nejen zde, nacházejí další zajímavé odchylky, na které jsme dosud nepřišli,“ odhaduje.

Výroba a instalace jedné uliční tabule vyjde podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana v průměru na 2 tisíce korun bez DPH. „V posledních deseti letech jsme vyměnili dvanáct uličních tabulí s chybným textem. Většinou šlo o chybu v doplňkovém textu – například uvedení jiného katastrálního území,“ uvedl.

Ve stejném období Praha objednala celkem 963 uličních tabulí pro označení nově pojmenovaných veřejných prostranství na území hlavního města. Ročně je tak pojmenováno v průměru kolem stovky nových míst, nejvíce jich bylo za jeden rok asi 135.

Podněty k pojmenování přicházejí od různých navrhovatelů, například od občanů, od škol, stavebních firem, spolků, klubů nebo od městských částí. „Mezi nejzajímavější návrhy na pojmenování patří například ulice po Harrym Potterovi, například Bradavická a Nebelvírská,“ uvedl mluvčí Hofman.

Návrhy nejprve projednává radnice příslušné městské části, po schválení jejím zastupitelstvem jsou postoupeny k posouzení místopisné komisi Rady hlavního města Prahy a pak jsou předloženy městské radě. „Omezení daná zákonem jsou pouze dvě. Název nesmí být duplicitní a pokud jde o pojmenování po nějaké osobnosti, nesmí se jednat o osobnost dosud žijící,“ dodal.

Při posuzování nových pojmenování se rovněž přihlíží k tomu, aby nové názvy korespondovaly s již existujícími v dané lokalitě, aby měly logické opodstatnění. V případech návrhů cizích jmen jsou posuzovány i z hlediska výslovnosti, svou roli hraje i souvislost názvů s historií místa.

Přejmenování se v minulosti dočkala například Koněvova ulice v Praze 3, pojmenovaná původně po ruském vojevůdci a sovětském maršálovi. Od podzimu 2023 nese název podle někdejšího prvního žižkovského starosty Karla Hartiga. Dříve bezejmenný prostor u Národního divadla se už roky jmenuje náměstí Václava Havla a kousek nábřeží na Kampě u Karlova mostu nese jméno Karla Schwarzenberga.

Výběr článků

Načítám