Praha hlásí 505 případů žloutenky, z celé republiky je situace nejhorší

Hygienici evidují 505 vykázaných případů ke konci srpna. V celé republice bylo více než 1300 případů, situace v hlavním městě je ze všech krajů nejhorší.

Nemoc má v některých případech závažný průběh, jak potvrzují zkušenosti z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka. „S rostoucím počtem případů hepatitidy A se u pacientů stále častěji setkáváme s velmi závažnými komplikacemi, zejména u osob s chronickým onemocněním jater, poruchou imunity nebo u starších pacientů,“ uvedl přednosta kliniky infekčních nemocí Hynek Bartoš.

Výjimkou podle něj nejsou ani úmrtí na hepatitidu A. „Jenom letos jich v Česku bylo zaznamenáno patnáct. Téměř každý týden komunikujeme s resuscitačním oddělením pražského IKEM, protože pro některé pacienty je jedinou šancí na záchranu transplantace jater,“ zmínil Bartoš s tím, že tuto operaci letos kvůli hepatitidě A podstoupil už jeden pacient.

Starostka první městské části Terezie Radoměřská (TOP 09) zmínila, že záchyty nákazy mezi lidmi bez domova nelze přehlížet. „Tito lidé často využívají veřejný mobiliář, a tím může docházet k přenosu infekce. Ve chvíli, kdy hrozí zdravotní riziko, je naší povinností jednat. Čistý a bezpečný veřejný prostor není samozřejmost – musíme ho aktivně chránit,“ podotkla.

Finanční náklady jsou vyčísleny na maximálně 300 tisíc korun. „Práce budou probíhat pod odborným dohledem našich zdravotníků z Nemocnice Na Františku a zahrnou mechanické i antiseptické čištění laviček, zábradlí a dalších exponovaných prvků veřejného prostoru,“ doplnil radní pro zdravotnictví Michal Müller (ODS).

Úklid bude probíhat už nyní během září a navazovat na něj bude zpětné vyhodnocení ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí. „Oslovili jsme společnosti, které disponují kapacitami a zkušenostmi s dezinfekčním ošetřením ve veřejném prostoru,“ dodala starostka Prahy 1.

Žloutenku typu A lidé často podceňují, ale rozhodně nejde o banální onemocnění. „I v případě relativně lehkého průběhu onemocnění stráví pacient minimálně týden v nemocnici na infekčním oddělení, týdny v pracovní neschopnosti a měsíce bez sportu či jakékoliv větší fyzické námahy,“ upozorňuje Bartoš.

Rušno hlásí i pražští hygienici, kteří od začátku roku do konce srpna vydali přes tři tisíce rozhodnutí k tomuto onemocněním - od nařízení lékařského dohledu, přes zajištění očkování až po protiepidemická opatření na pracovištích, ve školách a dalších kolektivech. Samotných kontaktů nemocných ale údajně prověřili mnohonásobně více.

„Zpracování každého případu je velmi individuální. Pokud nemocný nepřišel do styku s dalšími lidmi, může šetření trvat půl hodiny. Pokud se ale jedná například o dítě ze školní třídy, kdy je nutné prověřit všechny spolužáky, kontaktovat jejich rodiče, nařídit lékařský dohled a zajistit očkování, jde někdy o práci na celé dny,“ říká lékařka Martina Marešová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Na probíhající epidemii nyní již pracuje téměř celý protiepidemický odbor, tedy zhruba pětatřicet lidí. „Zatím zvládáme vlastními silami, ale se začátkem školního roku může nastat potřeba zapojit i další kolegy z jiných odborů,“ doplňuje Marešová.

S návratem dětí do škol navíc očekávají hygienici další komplikace. „V dětských kolektivech je velmi náročné rychle kontaktovat všechny rodiče, vysvětlit opatření, vydat lékařské dohledy a nabídnout očkování. V létě se stávalo, že jsme dětem museli znemožnit účast na táborech nebo rodiče museli dítě z takové akce dokonce odvézt. Děti dosud tvoří zhruba šestinu z celkového počtu vykázaných případů onemocnění hepatitidou A v hlavním městě,“ doplnila Marešová.

Očkování a důkladná hygiena je podle ní stále nejlepším řešením. O očkování mohou lidé žádat své praktické lékaře nebo navštívit očkovací centra. Je třeba také dbát zvýšené hygieny, důraz se klade na mytí a dezinfekci rukou po použití toalety a před jídlem.