Článek
„Zatím evidujeme lokální ohniska řešená jednotlivými hygienickými stanicemi,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a hlavní hygienička Barbora Macková.
Pobídla hlavně osoby ve středních letech, aby se nechaly preventivně naočkovat proti žloutence typu A. Šíří se teď nejvíc ve Středočeském, Moravskoslezském kraji a Praze.
„Je pravda, že se trend nezastaví ze dne na den, a proto je důležité dodržovat hygienická opatření. Zejména nyní, když se chystáme na dovolené nebo děti na letní akce, aby je mohly absolvovat a nebyly omezeny tím, že budou pod režimovými opatřeními,“ dodala.
Žloutenka se přenáší kontaktem s infekční stolicí nebo předměty a plochami, na které už někdo jiný viry přenesl. Hlavní ochranou je proto důkladné mytí rukou. Loni se za celý rok nakazilo 636 osob, letos je to za čtyři měsíce už víc než 450.
V důsledku nemoci zemřelo už šest lidí. Nejmladšímu podle Mackové bylo 35 let. Mezi oběťmi jsou ale i lidé s postižením jater nebo drogově závislí.
„Většinou je onemocnění u dětí bezpříznakové. Čím je ale člověk starší, tím může mít nemoc vážnější průběh,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Celé léto v izolaci?
Doba, po kterou se může virus roznášet bez povšimnutí, je poměrně dlouhá. Infekční je člověk dva týdny před projevením příznaků, ale také až další dva týdny poté.
Pokud se u někoho nemoc prokáže, musí být 50 dnů v izolaci a měl by mít režimová omezení. Pro pracovníky v gastronomii, kteří přijdou do kontaktu s potravinami, to znamená, že musí být 50 dnů doma a nesmí do práce.
Omezení by to znamenalo i pro děti před prázdninami nebo rodiny před cestou na dovolenou. Myslet by lidé měli podle Fabiánové i na to, že si mohou přivézt žloutenku třeba z cest po jihu Evropy.
„Třeba i led do nápojů bývá vyroben z kontaminované vody a může se to stát příčinou onemocnění. Takže pozor při cestování,“ dodala.
Přežít může virus žloutenky i na zmrazených potravinách. Fabiánová zmínila jako příklad kontaminované jahody, z nichž se lidé po jejich rozmrazení nakazili.
Nejvhodnější prevencí je podle jmenovaných hygiena rukou a očkování. Zatím vakcínu proti žloutence typu A pojišťovny nehradí, ale přispívají na ni. Macková chce jednat o tom, že by byla bezplatná zcela.
Epidemioložka pražské hygienické stanice Martina Marešová doporučuje vakcinaci i lidem pracujícím s potravinami. Pokud by totiž doložili očkování, do izolace by nemuseli.
V Praze se šíří žloutenka značně mezi lidmi bez domova a uživateli injekčních drog, u kterých hygienici začali cíleně nabízet očkování spolu s neziskovými organizacemi. Preventivní opatření musel úřad nastavit i u čtyř školních a předškolních kolektivů.
ProŽeny.cz