Hlavní obsah

Družinářkám ujížděly nervy při práci s postiženými dětmi. Na trestní stíhání je to málo, řekla policie

Brno

Složitá práce se zdravotně postiženými dětmi se specifickými potřebami se podepsala na přístupu vychovatelek ve školní družině jedné z pražských škol. Ženy několikrát užily nepřijatelné výchovné prostředky, podle policie to ovšem nebylo tak zlé, aby bylo možné je stíhat. Verdikt policie posvětil i Ústavní soud.

Foto: Petr Kozelka, Novinky

Ústavní soud.

Článek

Policisté se začali situací ve školní družině zabývat poté, co dostali do ruky videa zachycující neprofesionálně zvládnuté jednání družinářek. Ženy se měly špatně chovat k devíti dětem, mělo docházet k hrubému, necitlivému a zlému nakládání, včetně ponižování a psychické i fyzické šikany.

Policisté vyslechli personál družiny, ředitele školy, rodiče dětí i podezřelé vychovatelky, zajistili lékařské zprávy i výslechy lidí ze sousedství, ale nakonec dospěli k závěru, že se nejedná o trestný čin týrání svěřené osoby. Samotné děti kvůli jejich handicapu policisté nevyslechli.

Rozhodnutí vychovatelky nestíhat potvrdili i pražští žalobci. Podle nich sice došlo k několika excesům, ale navzdory nevhodnosti a neprofesionalitě jednání vychovatelek nedosahovalo závažnosti trestného činu.

Děti zastoupené zmocněnkyní a rodiči s tím nesouhlasily a obrátily se na Ústavní soud s tím, že vzhledem k jejich postižení mělo být jednání vychovatelek bráno jako mučení. Zmocněnkyni se nelíbilo ani to, že nikdo děti nevyslechl.

Soud: Nepřijatelné, ale snažily se

Senát se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou ale nenašel důvod k zásahu.

„Podezřelé se po většinu času dětem věnovaly, snažily se je rozvíjet a měly k nim pozitivní citovou vazbu. Tyto incidenty jsou jednak z hlediska své intenzity méně závažné, byť jsou spjaty s nepřijatelnými výchovnými prostředky, a jednak nejsou součástí širšího vzorce systematického a opakovaného špatného zacházení,“ uvedli soudci v rozhodnutí, které v těchto dnech zveřejnili.

Chybou podle Dolanské Bányaiové nebylo ani to, že děti nikdo nevyslechl. „Děti, jichž by se výslech týkal, jsou buď zcela neverbální, nebo komunikují jen velice obtížně. Výslech by se navíc vztahoval k událostem, ke kterým mělo docházet již dříve, zhruba před rokem a půl,“ připomněl Ústavní soud s tím, že i rodiče uvedli, že děti nejsou schopny pohovoru.

Výběr článků

Načítám