Článek
Zatímco symbolem bohatství se nově stávají dříve dělnické Holešovice, skupiny s nízkým socioekonomickým statusem se čím dál více koncentrují v izolovaných lokalitách, jako je Černý Most nebo Horní Počernice.
„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité. Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny, přesto sledujeme, že některé rozdíly se postupně zvětšují,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Podle nové analýzy IPR si Praha sice stále udržuje nízkou míru rezidenční segregace a lidé různých profesí se v ní přirozeně potkávají, v některých čtvrtích se však začínají formovat vyhraněné sociální světy.
Vysokopříjmové skupiny, tvořené řídicími pracovníky a zákonodárci, se výrazně soustředí v nové rezidenční zástavbě, jako je projekt Pod Vidoulí v Jinonicích nebo Zelené město v Hrdlořezech, které často fungují jako rezidenčně separované enklávy s problematickou prostupností.
„Uzavřené neprůchozí areály, takzvané gated communities, jsou pozůstatkem devadesátých let, kdy plánování nových čtvrtí nebylo koordinované,“ uvedl Petr Hlaváček (STAN), náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje.
V současnosti je podle něj veřejný zájem zajištěn kromě průběžné práce IPRu také díky plánovacím smlouvám. „Zajišťují dohodu v území mezi městem, městskou částí a soukromým investorem. Prostupnosti území bude chránit také Metropolitní plán,“ podotkl Hlaváček.
Naopak skupiny s nízkým socioekonomickým statusem žijí typicky na některých sídlištích, v částech vnitřního města a na okrajích u průmyslových areálů, například na Černém Mostě nebo v oblastech Libně a Vysočan. Vyšší střední třída pak nadále dominuje v tradičně atraktivních čtvrtích s převahou starších činžovních domů, jako jsou Dejvice, Letná a Vinohrady.
Zatímco v centru Prahy hraje roli historická prestiž a gentrifikace, což je proces proměny městské čtvrti, při kterém se do původně levnější nebo zanedbané oblasti začnou stěhovat majetnější obyvatelé a investoři, tak v metropolitním regionu za hranicemi města jsou trendy ještě ostřejší.
Stěhování na předměstí přesouvá vysokopříjmové domácnosti do obcí v bezprostřední blízkosti Prahy, jako jsou Černošice, Dolní Břežany nebo Zdiby. Naopak skupiny s nízkým socioekonomickým statusem se koncentrují buď ve větších městech jako Kladno a Neratovice, nebo v menších obcích s ubytovnami pro pomocné pracovníky v průmyslu.
Podle ředitele IPR Ondřeje Boháče je pro budoucí stabilitu Prahy klíčové předcházet vzniku sociálně vyloučených lokalit i uzavřených areálů bohatých, a to zejména podporou dostupné bytové výstavby a důrazem na kvalitu veřejného prostoru napříč všemi čtvrtěmi bez rozdílu.
