Hlavní obsah

Změna systému ochrany dětí je znovu na stole. Nebude rychlá ani jednoduchá

Dva nedávné případy úmrtí dětí, které žily s vědomím úřadů v rodinách potýkajících se s drogami, znovu otevřely otázku sociálně-právní ochrany dětí. Odborníci přitom už dlouho upozorňují, že nynější nastavení systému nedokáže včas rozpoznat rizika ani efektivně zasáhnout. Vláda proto chystá jeho reformu.

Foto: Envato Elements

Ilustrační foto

Článek

„Případy, které v poslední době otřásají veřejností, nás nutí se ptát, kolik dětí ještě musí zemřít, aby se skutečně změnil systém? Data ukazují, že za posledních deset let, co existuje naše centrum, zemřelo šedesát dětí, které byly v evidenci orgánu sociálně-právní ochrany dětí,“ uvedla alarmující číslo Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika, které napříč republikou pomáhá dětem zažívajícím násilí v rodině.

Podle ní jde o dlouhodobý a neřešený problém: „Za posledních dvacet let jsem slyšela sliby o změně už nejméně třikrát. Mluvíme tady o celkové reformě, do které už bylo vloženo sto milionů korun. Poslední pokus, kterým byla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, spadl pod stůl minulý rok.“

Organizace pomáhající dětem nyní doufají, že vládní koalice splní své sliby. Nová zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) téma bere jako svou prioritu a podle svých slov to byla právě ona, kdo požádal ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku (ANO) o vytvoření komise pro řešení nepřirozených úmrtí dětí.

Komise začala pracovat v dubnu a kromě zástupců ministerstva v ní působí odborníci z justice, zdravotnictví, policie a také dětský ombudsman Martin Beneš.

V systému je několik děr

Odborníci se shodují, že zásadním problémem je roztříštěnost systému ochrany. Chybí například propojení a sdílení informací mezi trestním a opatrovnickým řízením, tedy mezi policií a soudy, které řeší trestný čin, jehož obětí bylo dítě, a mezi orgány, které mají na starosti ochranu zájmů dětí, tedy OSPODy. Informace o závadnosti prostředí, ve kterém dítě žije, tak instituce často dostanou pozdě anebo vůbec.

Jednou ze změn, která se chystá na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), má být vznik centrálního úřadu, který OSPODy zastřeší. Jednotlivá pracoviště totiž aktuálně zřizují krajské nebo obecní úřady, které si k ministerstvem stanoveným pravidlům vydávají vlastní metodická doporučení, a ta se mohou lišit. To, co je například v Brně považováno za nepřípustné, tak může jinde klidně projít. Jednotná pravidla chybějí nejvíce právě v případech, kdy se v domácnosti objevuje závislost na drogách nebo alkoholu.

Právě ta hrála také roli v obou případech letošních dětských úmrtí. Děvčátko, které zemřelo v březnu v Praze, svěřil soud biologickým rodičům loni v listopadu i přesto, že matka trpěla depresí a otec s psychiatrickou diagnózou se léčil kvůli závislosti. A na drogách byl závislý i muž, který v Drahomyšli ubil svého dvouletého syna.

Nový úřad by měl stanovit jednotný postup a metodiku závaznou pro všechny OSPODy a nastavit spolupráci s dalšími subjekty, jako jsou policie, školy či lékaři.

Ze strany MPSV nicméně nejde o žádnou převratnou novinku, o zřízení zastřešujícího subjektu se vlády snaží už přes patnáct let.

Dětský ombudsman Martin Beneš upozorňuje, že reforma systému nepřijde hned. „Nedělejme si iluze o tom, že ke změnám stačí kosmetické úpravy v zákonech. Je potřeba to opravdu odpracovat, a proto chci veřejnost vyzvat k trpělivosti. Nebavíme se o měsících, ale o letech,“ dodal.

Výběr článků

Načítám