Hlavní obsah

Žena zemřela po císařském řezu, Ústavní soud dal pozůstalým novou šanci na odškodné

Před deseti lety zemřela po císařském řezu v jihlavské nemocnici žena, která v těhotenství trpěla preeklampsií. Její rodiče a sourozenci se pak se špitálem marně soudili o odškodnění, přičemž případ doputoval až k Ústavnímu soudu (ÚS). Ten nařídil, aby justice spor znovu posoudila, a zdůraznil teorii ztráty šancí, kdy nemusí jít o jasnou chybu lékařů, ale „pouze“ o ztracenou příležitost, v tomto případě na přežití.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Sněmovna Ústavního soudu

Článek

Pozůstalí před soudy upozorňovali na to, že žena měla kvůli preeklampsii (onemocnění děložních cév) opakovaně v těhotenství potíže, naposledy s nimi byla v nemocnici den před osudovým zákrokem, přičemž lékaři ji nehospitalizovali. Den po kontrole skončila v nemocnici znovu s velkými bolestmi břicha a takřka v bezvědomí, lékaři provedli akutní císařský řez, ovšem žena se již neprobrala k vědomí a druhý den po zákroku zemřela.

Soudy dospěly k závěru, že poskytnutá péče sice nebyla zcela správná a neodpovídala nejnovějším poznatkům vědy, ovšem mezi protiprávním jednáním zdravotníků a úmrtím nebyla přímá souvislost. Žena totiž podle justice zemřela na krvácení do mozku, k němuž mohlo dojít bez závažné příčiny. Podle znaleckého posudku ovšem měla žena padesátiprocentní šanci na přežití, pokud by byl císařský řez proveden o den dříve.

I postup podle zákona může být proti dobrým mravům, konstatoval Ústavní soud

Domácí

Spor nakonec vyvrcholil před Nejvyšším soudem (NS), který nárok neuznal s tím, že zákonodárce zavazuje k náhradě škody pouze toho, kdo významně zvýšil nebezpečí, tedy nikoliv každého, jehož jednání mohlo v určité, třeba zanedbatelné míře, přispět ke škodlivému následku.

Podle senátu ÚS se soudcem zpravodajem Janem Filipem měl ovšem NS postupovat jinak. Ústavní soudci měli totiž za to, že senát NS rozhodl jinak než v dalším podobném případu, svůj odlišný názor nijak neodůvodnil, a proto měl spor předložit k rozhodnutí velkému senátu NS. V tom ÚS spatřil porušení práva na zákonného soudce a nařídil, aby NS rozhodl ve sporu znovu. Nad rámec projednávané věci pak ÚS zdůraznil, že lidský život a zdraví jsou nejdůležitějšími statky požívajícími ústavněprávní ochrany.

ÚS se zastal mentálně postižené dívky čelící exekuci

Krimi

Počet sporů může vzrůst

„Mohlo by se na první pohled jevit, že osoba dotčená zásahem zdravotnického zařízení, jež lze kvalifikovat jen jako ,ztrátu šance', chráněna těmito ustanoveními není. Tak tomu ovšem být nemůže. Důvodem je, že mezi vznikem újmy v podobě poškození zdraví a ,ztráty šance' často neexistuje dostatečně identifikovatelný předěl,“ upozornil ÚS.

„Způsob, jak při řešení těchto sporů postupovat, je již věcí úvahy obecných soudů, nicméně jako logické řešení se nabízí řešení vycházet nebo přihlédnout ke vzniklé újmě a k podílu zdravotnického zařízení na jejím vzniku v podobě ztráty šance na uzdravení,“ nabídli svůj pohled ústavní soudci.

ÚS připustil, že při podobném pohledu by mohl narůst počet soudních sporů, ovšem bude již na soudech, aby jasně stanovily hranice odpovědnosti, a omezily tak možné spekulativní žaloby.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám