Hlavní obsah

Schválení bombardování Jugoslávie byla chyba, míní Zeman. Nálety v Afghánistánu schvaluje

11. 3. 2019, 16:25 • Aktualizováno 11. 3. 2019, 17:03

Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje prezident Miloš Zeman s odstupem za chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Zeman, který byl v té době premiérem, to řekl v rozhovoru ČTK v souvislosti s 20. výročím vstupu Česka do Severoatlantické aliance.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Prezident Miloš Zeman

Článek

NATO se rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli událostem v Kosovu v březnu 1999. Česko, Polsko a Maďarsko do aliance vstoupilo pouze několik dní předtím 12. března.

Zeman řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády vzpomíná velmi nerad. Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila.

Nálety v Jugoslávii
Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.

„A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí,“ řekl prezident.

Připomněl, že Česko se snažilo v alianci hledat spojence, ale neúspěšně. Až později ho podpořilo Řecko.

„Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance,“ řekl k bombardování, pro které se vžilo označení „humanitární“.

Nenechat Afghánistán Talibánu

Zeman zároveň poznamenal, že bombardování Afghánistánu spojenci za chybu nepovažuje. „To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné,“ zdůraznil. Zeman v rozhovoru zároveň podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu, boj proti Tálibánu by podle něj měl pokračovat.

„Nechci říkat žádné konkrétní číslo, ale posílit alianční přítomnost v Afghánistánu určitě ano,“ řekl Zeman. Vyjádřil pochybnosti o bojeschopnosti afghánské armády, která se potýká s dezercemi. „Ale to neznamená, že je necháme na pospas Tálibánu,“ řekl prezident.

Protože tu je únava z dlouhé války z Afghánistánu, tak zde existuje iluze, ale opravdu jenom iluze, že Tálibán bude hodný. Tálibán nebude hodný.
Miloš Zeman

„Snažme se nejenom zvýšit alianční přítomnost, ale také více disciplinovat afghánskou armádu,“ uvedl. Lehkomyslný odchod z Afghánistánu by podle něj mohl vést k lynčování afghánských představitelů.

Kritizoval i mírová jednání s Tálibánem. „V Kataru, nebo bůh ví kde, dochází k vyjednávání s Tálibánem, a to za zády afghánské vlády, což nám Čechům tak trochu připomíná mnichovskou dohodu. A protože tu je únava z dlouhé války z Afghánistánu, tak zde existuje iluze, ale opravdu jenom iluze, že Tálibán bude hodný. Tálibán nebude hodný,“ řekl.

Jednání přirovnal k politice ustupování Hitlerovi před druhou světovou válkou. „Dnes bohužel zažíváme politiku appeasementu. Ne tedy usmiřování se s Hitlerem, ale usmiřování se s Tálibánem, což vyjde tak zhruba nastejno,“ řekl Zeman. „Myslím si, že se můžeme velice rychle zklamat,“ dodal.

„Jestli dojde k dohodě s Tálibánem, ovládne opět celé území Afghánistánu a vytvoří z něho stejnou teroristickou základnu jako byla před rokem 2001. S tím jediným rozdílem, že už tam nebude (někdejší vůdce teroristické sítě Al-Káida) Usáma bin Ládin,“ uvedl Zeman.

Setrvání v misi v Afghánistánu považuje prezident za povinnost vůči českým i aliančním vojákům, kteří v zemi padli. Pokud by se však Spojené státy jednostranně rozhodly ze země odejít, česká armáda by bez nich sama v Afghánistánu působit nemohla.

„Něco jiného by bylo, kdyby se ostatní země rozhodly, že nahradí americké jednotky a budou pokračovat v boji. Toho bych si samozřejmě velice vážil,“ řekl Zeman.

Reklama

Výběr článků