Hlavní obsah
Ruský prezident Vladimir Putin Foto: Pool, Reuters

Putin se obává vývoje v Kosovu a na Balkáně, Rusko bude dál podporovat Srby

Před čtvrteční návštěvou Srbska dal najevo ruský prezident Vladimir Putin obavy z vývoje v Kosovu, které se loni rozhodlo mít vlastní armádu. Kritizoval EU, že nepostupuje vůči Kosovu razantněji a varoval před snahou Západu získat na Balkáně dominanci. Zdůraznil, že Rusko bude dál podporovat Srbsko. Vyjádřil se čtyři dny poté, co albánský premiér Edi Rama dal znovu najevo, že jeho konečným cílem je spojit Albánii s Kosovem.

Ruský prezident Vladimir Putin Foto: Pool, Reuters
Putin se obává vývoje v Kosovu a na Balkáně, Rusko bude dál podporovat Srby

„Abych byl upřímný, byli jsme překvapeni spíše pasivní reakcí Evropské unie na rozhodnutí kosovského parlamentu transformovat kosovské bezpečnostní síly na regulérní armádu,“ řekl Putin.

„Je jasné, že Srbové žijící v provincii vnímají tento krok jako přímou hrozbu pro svou bezpečnost,“ dodal, přičemž označil Kosovo za součást Srbska, protože Rusko neuznalo jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova v roce 2008. „Mnohem šířeji to zahrnuje vážné riziko eskalace situace v oblasti. Stěží je v zájmu EU přehlížet takovéto jednostranné akce, které flagrantně porušují mezinárodní právo, zejména, když chce Brusel dál působit jako zprostředkovatel dialogu mezi Prištinou a Bělehradem.“ EU sice Kosovo varovala před tímto krokem, ale nezabránila mu. [celá zpráva]

K situaci na Balkáně řekl Putim, že „vážným destabilizujícím faktorem je politika USA a některých západních zemí, které se snaží získat v oblasti dominanci“. Zmínil přitom několik akcí, které považuje za sporné, ať už to bylo bombardování Jugoslávie v roce 1999 bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN i podporu Washingtonu a jeho spojenců nezákonnému vyhlášení nezávislosti Kosova. Dodal, že navzdory postoji odmítavému postoji poloviny národa se stala Černá Hora členem NATO a urychluje se snaha přijmout do aliance i Severní Makedonii.

Menšiny v Srbsku a Kosovu

Foto: Mapy.cz

Putin zdůraznil, že Moskva bude dál podporovat Srbsko: „Po léta jsme pomáhali Srbsku zlepšovat jeho obranné schopnosti dodávkami zbraní a vojenského vybavení i poskytnutím údržby a podpory pro modernizaci. Budeme pokračovat v rozvoji vojenské a technické spolupráce.“ Zmínil i ekonomickou podporu, kvůli spolupráci s Gazpromem se stala Naftna Industrija Srbije vedoucí energetickou společností na Balkáně. Rusko pomáhá i s modernizací železnic.

V Bělehradu pak Putin vyznamenal srbského prezidenta Aleksandara Vučiče řádem Alexandra Něvského za přátelství k Rusku. Obě země podepsaly více než 20 dohod a memorand o spolupráci, které se týkají spolupráce v oblasti rozvoje digitálních technologií, využívání jaderné energie k mírovým účelům, spolupráce při mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, rozvoje železniční dopravy v Srbsku, spolupráce v energetice nebo zapojení ruských společností do průmyslové výroby v Srbsku, uvedla ČTK.

Velká Albánie

„Moje stanovisko je, že konečná dohoda mezi Srbskem a Kosovem, která vyústí v uznání Kosova a v jeho konečné odtržení od historie se Srbskem a kterou uznají a budou garantovat USA a EU, je dohoda, kterou si přejeme,” uvedl albánský premiér Edi Rama v pořadu prištinské televize Svobodná zóna v pondělí večer. Tato dohoda umožní spojení Kosova s Albánií.

Albánský premiér dodal, že Spojené státy a Evropská unie mají „právo a závazek přimět strany ke konečné dohodě” a prostřednictvím této dohody sjednotit Albánii s Kosovem.

Srbsko se vzniku Velké Albánie bojí, ale domnívá se, že se mu nedá zabránit.[celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků