Záložák: Dřív se na nás dívali skrz prsty, teď nás profíci berou za sobě rovné

Mezi prvními záložáky byl i nadporučík Aleš Dvořák, který se v civilu živí jako létající sládek českobudějovického Budvaru. Podle něj začátky byly hodně těžké, protože je zprvu nikdo nebral vážně a vybavení i výstroj měli mizernou.

„Od té doby se to změnilo dost podstatně. Nejdříve se na nás dívali skrz prsty jako na trempy. Vybavenost jednotky byla bídná, ale vše se postupně zlepšuje,“ řekl Dvořák během oslav 20. výročí od vzniku Aktivních záloh, které se uskutečnily v pátek na pražském Vítkově.

Dvořák slouží jako zástupce velitele tankové roty v Přáslavicích na Olomoucku. „Armáda se nám dost věnuje, alespoň u nás u tankistů jsme s profíky kamarádi a berou nás jako sobě rovné, nebo nás respektují,“ dodal Dvořák. V aktivních zálohách je už dvaadvacet let. „Odmalička jsem zelený mozek, dědeček chtěl, abych byl důstojníkem a byl jsem vždy veden k vlastenectví, tak jsem vstoupil hned, když to šlo.“

Právě vlastenectví a starost o bezpečí blízkých je vedle touhy po dobrodružství a zvědavosti nejsilnějším motivem, proč lidé chodí do záloh.

Na Vítkov přišla asi stovku záložáků, kteří často stáli u zrodu rezervního vojska, ocenit i ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Jste vzorem celé naší společnosti. Tím, že jste vstoupili do aktivních záloh, jste se zachovali jako praví vlastenci, kterým není jejich země lhostejná a kterou jste připraveni bránit i se zbraní v ruce s nasazením vlastního života,“ řekla Černochová. Připomněla, že záložáci získávají kromě finanční odměny i další benefity a že resort obrany chystá další kroky, které službu v zálohách ještě zatraktivní.

Na konci roku 2023 bylo v záloze 4266 lidí a 10,8 procenta z toho byly ženy. Do roku 2030 by chtěla mít armáda deset tisíc záložáků.

Na obraně země se musí podle zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče podílet celá společnost, nejen profesionální vojáci. „Války nevyhrávají pravidelné armády, ale armády poskládané ze záloh a Ukrajina je toho příkladem,“ řekl Hlaváč.

Dodal, že záložáci se stávají čím dál větší součástí armády a neúčastní se jen likvidací přírodních katastrof nebo pomoci při covidu, ale už běžně jezdí i na zahraniční mise. Například v Pobaltí a na Slovensku je součástí českých jednotek několik desítek záložáků.

Na oslavu výročí přišel i bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který v době vzniku profesionální armády a záloh armádě velel. Podle něj význam záloh zvláště v době vzrůstající agresivity Ruska poroste. „Vzhledem k tomu, že armáda bude plnit své úkoly často i mimo území České republiky, bude hrát aktivní záloha při ochraně kritické infrastruktury státu a objektů důležitých pro obranu státu mnohem větší úlohu, než jsme byli zvyklí,“ řekl Šedivý.