Článek
Přijetí zpřísněné definice neutrality v ústavě alpské země by podle webu Politico prakticky znemožnilo uvalování sankcí například na Rusko bez schválení Radou bezpečnosti OSN, kde má Moskva právo veta.
Znemožnilo by také vojenskou spolupráci s jinými zeměmi nebo vojenskými aliancemi, jako je NATO, pokud by Švýcarsko nebylo přímo ohroženo nebo napadeno.
„Referendum přesahuje rámec této alpské země. Vyvolává otázku, do jaké míry může země zůstat neutrální v současné evropské bezpečnostní situaci, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině a tradiční závislost kontinentu na bezpečnostních zárukách USA je ohrožena,“ upozornil server. I další neutrální státy, jako Rakousko a Irsko, usilují o zvýšení výdajů na obranu a navázání užších vztahů s NATO.
V rámci současného systému je trvalá neutralita Švýcarska uznána mezinárodním právem, Bern si však zachovává volnost v tom, jak uplatňuje svou širší politiku neutrality – a v konečném důsledku má suverénní právo tento status změnit nebo se ho vzdát.
„Tato flexibilita se ocitla pod tlakem po ruské invazi na Ukrajinu, když se švýcarská vláda do značné míry přizpůsobila sankcím EU proti Moskvě, což vyvolalo negativní reakci mezi zastánci přísnějšího výkladu neutrality, z jejichž podnětu vznikla tato iniciativa,“ doplnilo Politico.
Podporu získala u národně-konzervativní skupiny Pro Schweiz, která je napojená na Švýcarskou lidovou stranu (SVP). Kampaň pak finančně podporuje miliardář a bývalý člen Federální rady Christoph Blocher, jak připomněl web Le Temps.
Iniciativu prosazující zpřísnění otevřeně podpořilo také Rusko skrze mluvčí ministerstva zahraničí Marii Zacharovovou. „Švýcarsko přestalo být de facto neutrální zemí, když sjednotilo sankční seznam se seznamem EU. Z právního hlediska neznamená flexibilní neutralita vůbec žádnou neutralitu. Jde o jakousi pružnou cudnost povýšenou na normu nové etiky. Konečné rozhodnutí je však na samotných Švýcarech,“ napsala na Telegramu.
Proti návrhu stojí však všechny významné švýcarské politické strany krom SVP, federální vláda a také více než dvě třetiny oprávněných voličů, jak ukázal nedávný průzkum.
„Tato iniciativa s sebou nese riziko, že se z neutrality stane izolace, a izolace v dnešním světě není zrovna dobrá bezpečnostní strategie,“ vysvětlila členka Federální rady Corina Gredigová za Zelenou liberální stranu.
Další referendum související se švýcarskou neutralitou čeká voliče v listopadu, kdy rozhodnou, zda jsou dosavadní švýcarská pravidla pro vývoz zbraní přiměřená, nebo by země měla mít možnost vyvážet zbraně do vymezené skupiny 25 převážně západních zemí, a to i v případě, že jsou zapojeny do probíhajícího konfliktu, doplnil server Swissinfo.
