Hlavní obsah

Vysvědčení později, slovní hodnocení. Ministerstvo upravuje také přijímačky na SŠ

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vysvědčení za první pololetí školního roku se budou moci předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Obsah vysvědčení však budou muset školy sdělit žákům do 28. ledna. Ministerstvo školství vydalo opatření také k úpravě přijímacích zkoušek na střední školy – na čtyřletých maturitních oborech nebudou jednotné zkoušky povinné.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr školství Robert Plaga (ANO)

Článek

Ministerstvo podle své mluvčí Anety Lednové již školám poskytlo doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.

Doporučení k tvorbě vysvědčení za první pololetí poslalo ministerstvo školství podle Lednové do základních a středních škol v pondělí. Materiál připravilo ve spolupráci s Českou školní inspekcí a odbornou veřejností, sdělila mluvčí. "Doporučení popisuje priority, na které je vhodné se zaměřit, ale stejně tak doporučené postupy a varianty hodnocení," uvedla.

Plaga chce přednostní očkování pro učitele v mateřských školách

Koronavirus

Podle ministerstva lze předpokládat, že současná omezení přítomnosti žáků ve školách mohou přetrvávat i na konci ledna. Úřad proto rozhodl, že předávání vysvědčení bude možné i po konci pololetí, který byl stanoven na 28. ledna. Školy pak budou muset rozdat vysvědčení nejpozději třetí vyučovací den, kdy bude možná přítomnost žáků ve školách. I přesto ale budou muset 28. ledna zpřístupnit obsah vysvědčení například ve školním informačním systému.

Aktivita při distanční výuce

Při hodnocení žáků by se podle ministerstva měli vyučující zaměřit na dovednosti, které jsou stěžejní pro úspěšné zvládání současné distanční výuky. Jde například o vnitřní motivaci, vytrvalost či schopnost organizovat si vlastní čas, vyjmenoval úřad. Kromě různých forem písemných testů by podle něj učitelé měli vzít v úvahu také řadu dalších kritérií jako třeba aktivitu při distanční výuce nebo plnění zadaných úkolů. Střední školy by pak podle ministerstva měly přihlédnout také k tomu, že někteří žáci měli kvůli epidemii na podzim pracovní povinnost, nebo pomáhali jako dobrovolníci.

Ministerstvo školám doporučilo využít na vysvědčení zejména slovního hodnocení, případně známky doplněné slovním hodnocením. Vhodné je podle úřadu zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či u dětí z nepodnětného prostředí, které se dařilo do výuky na dálku zapojovat jen v malé míře. Vysvědčení by mělo obsahovat popis nedostatků v přístupu k výuce a doporučení, jak by bylo vhodné ve vzdělávání pokračovat.

Pravidla pro hodnocení žáků jsou součástí školního řádu každé školy, schvaluje je školská rada. V případě, že škola nemá slovní hodnocení ukotveno ve školním řádu a chtěla by ho nově využívat, musí školní řád upravit. Pro účely přijímacích zkoušek na střední školy mají pak základní školy podle školského zákona povinnost převést slovní hodnocení na známky. Školy také musí převést slovní hodnocení do klasifikace, nebo obráceně, pokud žák přestupuje na školu, která hodnotí odlišně.

Matematika je rovnocenná češtině a cizímu jazyku, měla by být u maturity povinná, soudí matematička

Věda a školy

Ministerstvo školství vydalo také opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm již dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. Ředitelé středních škol budou moci uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek. Na víceletá gymnázia by se měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů.

Novela školského zákona z loňského léta ministru školství Robertu Plagovi (za ANO) umožňuje v krizových situacích rozhodovat například o úpravách termínu či obsahu zkoušek. Vyhlášená podoba přijímacího řízení v maturitních oborech má platit pouze v aktuálním školním roce.

Školní zkouška nebo žádná

Jednotné přijímací testy, které organizuje Cermat z češtiny a matematiky, se mají konat na čtyřleté obory 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna. Školní přijímací zkoušky mohou být na maturitních oborech od 12. do 28. dubna. O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moct ředitelé u čtyřletých oborů rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu. Uchazeči se mohou na školy hlásit do 1. března. Obvykle většina podává přihlášky na dvě školy.

Pokud ředitel školy rozhodne, že nevyužije jednotné přijímací zkoušky organizované Cermatem, měl by uspořádat školní přijímací zkoušku. V případě, že škola nebude mít víc přihlášek než nabízených míst pro uchazeče, bude moci přijímat uchazeče i zcela bez zkoušek. Možnost, že zkoušky nebudou, musí ale už předem uvést také v kritériích přijímacího řízení.

Očkovat jen učitele ZŠ? Neopomeneme žádné pedagogy, dohodla se ministerstva

Věda a školy

V minulém školním roce se jednotné přijímací zkoušky konaly na všechny maturitní obory, ale jejich termíny se kvůli epidemii covidu-19 posunuly z poloviny dubna na první polovinu června a místo standardních dvou pokusů na zkoušku měli uchazeči jen jeden. Změnu umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020, který schválil Parlament na konci března ve stavu legislativní nouze.

Vyhlášení jediného termínu zkoušek místo dvou vyvolalo loni na jaře kritiku části odborníků i veřejnosti, podle kterých to mohlo některé děti znevýhodnit. Ředitelé škol ale na druhou stranu poukazovali na to, že v minulosti se výsledky ze dvou termínů příliš nelišily.

Od pondělí 4. ledna přešly znovu všechny školy na distanční výuku, výjimku mají jen žáci prvních a druhých tříd základních škol.

Reklama

Výběr článků

Načítám