Článek
Návrh na vytvoření katalogu dal ministerstvu před časem ombudsman Stanislav Křeček. Z nedávného výzkumu kanceláře veřejného ochránce práv totiž vyplynulo, že vyřizování stížností se neúměrně natahuje v kauzách, kdy úředníci potřebují stanovisko specialisty.
Zjednodušeně řečeno úředníkům příliš dlouho trvá, než najdou odborníka pro danou oblast, který je odborně schopen a ochoten stížnost vyhodnotit.
„Náš výzkum odkryl několik slabin v systému vyřizování stížností ve zdravotnictví. Jednou z těch nejbolestivějších je dlouhodobý nedostatek nezávislých odborníků, kteří jsou ochotni se na jejich řešení podílet. Situace je o to komplikovanější, že případ každého pacienta je vysoce individuální a směřuje do jiného lékařského oboru,“ řekl Novinkám ochránce práv.
Křeček připustil, že ministerstvo zdravotnictví je ve složité situaci, protože těchto kvalitních a ochotných specialistů je velmi málo. Právě proto funkční soupis specialistů je alespoň prvním krokem ke zrychlení vyřazování podnětů veřejnosti.
Nejpalčivější je oblast duševního zdraví
Veřejný ochránce práv zdůraznil, že ministerstvo již navázalo spolupráci s některými odbornými společnostmi; např. se Společností českých patologů a Českou společností soudního lékařství a soudní toxikologie.
Ombudsman vítá zahájení jednání s Psychiatrickou společností, Českou psychoterapeutickou společností či s Asociací klinických psychologů. Oblast duševního zdraví totiž patří z hlediska stížností mezi ty nejpalčivější, zdůraznil Křeček.
Stížnosti na špatnou či nedostatečnou zdravotní péči zdaleka neřeší jen ministerstvo zdravotnictví, ale také krajské či městské úřady, v Praze je to pak magistrát, dále ministerstva spravedlnosti, obrany i vnitra, ale také zdravotní pojišťovny i další instituce.
