Hlavní obsah

Vydavatelé zřejmě získají silnější pozici vůči internetovým platformám

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vydavatelé zřejmě získají silnější pozici vůči poskytovatelům informačních služeb na internetu při sjednávání poplatků za využívání článků. Změnu má přinést novela autorského zákona, jejíž přijetí ve čtvrtek umožnil Senát. Normu zhruba po dvouhodinové debatě neschválil, nezamítl ani nijak neupravil. Novela tak poputuje k podpisu prezidenta republiky jako přijatá po 7. prosinci, tedy po uplynutí měsíční lhůty, kterou má Senát podle ústavy na posouzení zákonů.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ilustrační foto

Článek

Přijetí novely bez úprav požadoval nejen ministr kultury Martin Baxa (ODS), ale také Unie vydavatelů nebo Sdružení pro internetový rozvoj, proti byla například společnost Google, která je provozovatelem nejužívanějšího internetového vyhledávače.

Google: Nepřiměřené riziko

Její mluvčí Alžběta Houzarová sdělila ČTK, že novela v přijaté podobě představuje „tak nepřiměřené finanční a provozní riziko“, že Google přestane v Česku zobrazovat náhledy zpravodajského obsahu a uzavře program News Showcase.

Googlu vadí zejména pasáž o vztahu vydavatelů a provozovatelů internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků. Výhrady k němu měly rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu, Hospodářská komora nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Google zaplatí přes devět miliard korun za nezákonné sledování polohy uživatelů

Internet a PC

Ustanovení se týká povinnosti firem jako Google, Twitter nebo Facebook, které budou muset získat od vydavatelů nebo jejich kolektivního správce licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Novela stanoví také parametry licenčního poplatku. Za nedodržení by hrozila provozovatelům vyhledávačů pokuta až jedno procento jejich celosvětového ročního obratu, což se nelíbí zejména Googlu.

Zástupkyně jeho české pobočky již dříve uváděly, že společnost v případě přijetí sněmovní verze novely bude muset zrušit dosavadní smlouvy s vydavateli a zároveň začít zobrazovat pouze titulky, což sníží návštěvnost stránek vydavatelů a tím i jejich příjmy. Zastánci novely to označili za pohrůžky. Podle nich má novela zajistit vydavatelům možnost dojednání spravedlivé odměny a zabránit provozovatelům vyhledávačů ve zneužívání jejich dominantního postavení na trhu.

Zástupce z Bruselu: Unie vytáhla proti digitálním obrům

Internet a PC

Kritici novely neprosadili ani zrušení postihu za nadměrné blokování uživatelů internetu, ani dílčí osvobození drobných živnostníků od autorských poplatků za zákonem vymezených podmínek.

Novela má umožnit soudně zakázat provoz sdílení obsahu on-line, tedy například prostřednictvím YouTube, pokud by provozovatel opakovaně a neoprávněně zamezil nahrání příspěvku uživatele, odstraňoval jej nebo k němu znemožňoval přístup. Asociace producentů v audiovizi pokládá úpravu postihu za vadnou a neúměrně přísnou, neboť zrušení služby by zasáhlo do práv všech jejích uživatelů. Ustanovení podpořily naopak proticenzurní spolky Iuridicum Remedium a Za bezpečný a svobodný internet. Baxa chce věc upravit novelou o audiovizuálních službách, kterou chce předložit do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Kritizována je také pasáž, podle níž by živnostníci nemuseli do budoucna platit autorské poplatky za to, že například v zázemí prodejny měli puštěnu reprodukovanou hudbu, která by byla nahodilá a nevýdělečné povahy. Proti úpravě jsou Ochranný svaz autorský nebo Mezinárodní federace hudebního průmyslu, podle nichž bude ustanovení zneužíváno. Baxa slíbil, že ministerstvo by v případě zneužívání výjimky navrhlo její úpravu.

Za hudbu třeba v kadeřnictví se nebudou platit autorské poplatky, schválila Sněmovna

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám