Hlavní obsah

Volby by drtivě vyhrálo ANO, lidovci mimo hru

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

1. 11. 2023, 7:36

Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly v září, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Celkem by se do dolní komory parlamentu dostalo šest subjektů, vyplývá to ze zářijového volebního průzkumu agentury Median.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Volební model podle agentury Median

Přejít před obsah vložený z jiného webu.

Článek

Po prvním ANO s 34 procenty hlasů by se na druhé příčce umístila ODS, kterou by volilo 13 procent lidí, a Piráti s 11,5 procenta hlasů. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD (9,5 procenta), STAN (6,5) a TOP 09 (5,5).

Naopak pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny by nepřekročili s obdrženými čtyřmi procenty hlasů nyní vládní lidovci. Stejně tak by se do parlamentu nezvládli vrátit sociální demokraté a komunisté.

„Překonání pětiprocentní hranice je ale u stran, které se kolem ní pohybují (STAN, TOP 09, KSČM, KDU-ČSL, SOCDEM) nejisté,“ upozornili autoři průzkumu vzhledem ke statistické odchylce.

Eurokampaň vládních stran bude skromná

Domácí

ANO by mělo většinu s ODS nebo SPD

Součet volebních výsledků stran vládní koalice, tedy ODS, STAN, KDU-ČSL, Pirátů a TOP 09, by byl 40,5 procenta, což by odpovídalo zisku 91 mandátů, na většinu ve Sněmovně by to tak nestačilo. Vítězné hnutí ANO by získalo 85 křesel, samo by tak většinu také nemělo, nicméně mohlo by teoreticky utvořit koalici s ODS s 33 mandáty, která by disponovala 118 hlasy v dolní komoře. Další možností by byla koalice ANO a SPD, která by díky 24 křeslům hnutí Tomia Okamury měla dohromady většinu 109 mandátů. Těsnou většinu 101 hlasů by měla i krajně nepravděpodobná a hypotetická koalice ANO a STAN.

Část voličů koalic Spolu či Pirátů a STAN nyní k volbám jít neplánuje, nebo plánuje, ovšem neuvádějí, koho by volili. „Volbu opozičních stran ale nezvažují. Hypoteticky se tím otvírá příležitost vzniku nového politického subjektu,“ podotkli statistici.

Odbory ohlásily den protestů

Ekonomika

Voleb by se nyní určitě zúčastnilo 55,5 procenta lidí, dalších 10,5 procenta dotázaných účast zvažuje. Naopak k volbám by určitě nešlo 27 procent lidí, sedm procent pak uvedlo, že by spíše nešlo. Od minulého průzkumu klesla ochota účastnit se voleb o pět procentních bodů, což podle Medianu pomáhá stranám se stabilním voličským jádrem. Volební účast ve volbách v říjnu 2021 byla 65,43 procenta.

„Více než polovina (52 %) respondentů odpověděla, že si jsou v případě voleb jistí svou účastí i volenou stranou. 31,5 % respondentů si je jisto svou účastí, ale zatím nejsou pevně rozhodnuti o tom, kterou stranu by volili,“ vyplývá z průzkumu.

Jistou účastí ani stranou si pak není jistých 11,5 procenta voličů. Pět procent dotazovaných ví, komu by dali hlas, ale nejsou si jistí, jestli by k urnám dorazili.

Nejsilnější voličské jádro má hnutí ANO, rozhodnuto pro jeho volbu je 26,5 procenta lidí. Je to víc než potenciál kterékoliv z dalších stran. Volební potenciál je hodnota, kterou by strana získala, pokud by ji volili všichni, kteří její volbu zvažují. V případě ANO je to 39 procent, u ODS 22 procent a u Pirátů 20,5 procenta.

Průzkum se uskutečnil od 5. září do 2. října a zúčastnilo se ho 1017 respondentů starších 18 let.