Článek
„Všem kolegům ve vládě jsem říkal, že uvidíme až na začátku července, jaké bude pokladní plnění za prvních šest měsíců. Pak uvidíme,“ řekl Stanjura České televizi. Na dotaz, zda by mohly bezpečnostní sbory dostat od léta přidáno, dodal: „Pravděpodobně ne, právě z těchto praktických důvodů.“
Ministryně Jana Černochová (ODS), která slíbila od poloviny roku minimální navýšení o 8,3 tisíce měsíčně každému vojákovi, se ale nevzdává. „Debata o platech stále probíhá,“ vzkázala Novinkám.
Pokud ve vládě neuspěje s navýšením tarifů, zvýší se vojákům zřejmě od července pouze příspěvek na bydlení ze tří tisíc měsíčně na dvojnásobek nebo se zlepší vyplácení příspěvku na dopravu. Policisté a hasiči ale nedostanou zřejmě nic, protože navrhované navýšení tarifů o čtyři tisíce měsíčně by musela posvětit vláda.
Vojáci a policisté nejsou jediní, kdo chtějí přidat. Lavinu požadavků na zvýšení platů spustila právě armáda. Poté, co ministryně oznámila, že platy vojáků výrazně porostou, začaly se ozývat další skupiny státních zaměstnanců, že přidat pouze v armádě by bylo nefér a že i oni chtějí více peněz.
Přidat chtějí všichni
Nespokojení jsou zdravotníci „Vznesli jsme oficiální požadavek na zvýšení platů o deset procent od 1. července,“ řekla Novinkám předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Na to by ministerstvo zdravotnictví potřebovalo dalších deset miliard ročně. Premiér Petr Fiala (ODS) podle Žitníkové od března na jejich žádosti o jednání neodpovídá. Novinkám prostřednictvím mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátkové vzkázal, že až bude schůzka naplánována, tak to oznámí.
„Vláda by neměla přehlížet ostatní zaměstnanecké skupiny. Když dostanou přidáno pouze vojáci, tak vláda riskuje konflikt,“ řekl Novinkám předseda školských odborů František Dobšík.
Ve vládě ale na mimořádném navyšování platů není shoda. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že je možné diskutovat o navyšování platů v celé státní správě ale až od příštího roku.
František Dobšík také připomněl, že vláda stále neřekla, kde vezme 11 miliard korun na platy školníků a dalších nepedagogických pracovníků škol, a přitom chce navyšovat platy bezpečnostních složek s odůvodněním, že chybí lidi. „Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců se netýká pouze ozbrojených složek a vláda by neměla učitele a další zaměstnance přehlížet,“ dodal Dobšík.
Učitelé dostávají sice přidáno průběžně, ale na vládou slibovaných 130 procent průměrné mzdy stále nedosáhnou.
Zdravotnické a sociální odbory požadovaly vloni navýšení platů kvůli inflaci a poklesu reálných mezd o 15 procent, ale vláda kývla jen na plošný přídavek 1400 korun měsíčně.
Rezervy v rozpočtu nejsou
Závody v přidávání odstartovalo na konci zimy ministerstvo obrany. Kvůli dlouhodobě špatnému náboru a odchodům zkušených vojáků nejdříve prosadilo novelu zákona o vojácích. Ta počítá s výrazným navýšením různých benefitů, jako je příspěvek na bydlení, nebo náborový příspěvek, který se má v některých případech zvednout až na jeden milion korun.
Na to reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že není možné, aby se příliš otvíraly nůžky v odměňování bezpečnostních sborů, a proto by chtěl od léta plošně přidat policistům a hasičům čtyři tisíce měsíčně.
Loni si policisté svými protesty vymohli navýšení platů o dva a půl tisíce, přičemž vojáci dostali přidáno 1500 korun měsíčně.
Celá situace vygradovala, když v polovině dubna Černochová na tiskové konferenci oznámila, že každý voják od 1. července dostane na výplatě 8300 až 12 tisíc korun měsíčně navíc. Tím ale naštvala ostatní ministry, protože to s nimi vůbec neprobrala. Hned se také ozvaly další bezpečnostní sbory - celníci, vězeňská služba nebo tajná služba BIS -, že také chtějí přidat.
Podle ekonomů jsou nároky ostatních státních zaměstnanců logické, vláda ale bude mít problém najít miliardy navíc. „Pokud se podíváte na statistiky, tak státní zaměstnanci jsou na tom nejhůře, protože se na nich šetřilo a inflační vlna je postihla nejvíce. Takže dokážu jejich požadavky pochopit,“ řekl Novinkám ekonom Deloitte David Marek s tím, že je na vládě, kde na to vezme.
„Bude muset najít úspory jinde, nebo pracovat s příjmy, anebo mít dostatečnou rozpočtovou rezervu, což ale aktuálně nemá,“ podotkl Marek.
Ekonom z PAQ Research Jakub Komárek uvedl, že vláda měla možnost zvýšit daně například u tichého vína a poté by na navyšování platů měla. „Když se podíváte na daňovou kvótu, tak Česko ji má z okolních států nejnižší. Navíc nechápu, proč vláda chce teď najednou navyšovat platy vojákům a policistům a raději nesplní slib, že zvýší platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy,“ řekl Komárek.
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska je letošní rozpočet velmi napjatý a kromě obrany, které se rozpočet skokově zvýšil na dvě procenta HDP, ostatní ministerstva na přidávání nemají. „Vláda se s tím musí popasovat, ale prostor v rozpočtu nemá. Za našich časů by bylo letošní přidání vyloučené, ale tato vláda si s rozpočtovou disciplínou starosti nedělá,“ poznamenal Kalousek.
