Článek
Pro novelu ve znění, ve kterém ji schválila Legislativní rada vlády, zřejmě nebude bez kompromisu možné sehnat hlasy. Koalice má ve Sněmovně 111 poslanců, pro schválení ústavy jich potřebuje 120.
Jablkem sváru je věta, kterou Dienstbier chce do ústavy doplnit: „Vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu.“
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle kritiků by se touto větou v ústavě mohl změnit celý systém státu. „Já tuto větu považuji za velmi nešťastnou. Je to asi jakýsi pokus vymezit se vůči prezidentovi. Vláda ale neurčuje ani vnitřní, ani zahraniční politiku státu. Je to orgán výkonné moci. Ke každému zásadnímu rozhodnutí potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny,“ řekl Právu poslanec ODS Marek Benda.
„Že by se z České republiky stala ,vládní demokracie‘, to neexistuje. My jsme parlamentní demokracie s přímo voleným prezidentem,“ dodal.
My jsme navrhli po polském vzoru toto dát do ústavy
Nesouhlas vyjádřil i poslanec TOP 09 Martin Plíšek. „Souhlasím se změnou, že vláda určuje zahraniční politiku státu. Mám ale problém s tím, že vláda má určovat i vnitřní politiku státu. Ta je přece skrze zákony určována parlamentem, kterému se vláda zodpovídá,“ řekl Právu.
Dienstbier však kritiku nepřijímá. „Podobná slova bych čekal od poslanců z hnutí Úsvit. Návrh je inspirován polskou ústavou. A v Polsku nikdo nepochybuje, že tam je parlamentní demokracie. Klíčovým hráčem v oblasti exekutivy je vláda. My jsme navrhli po polském vzoru toto dát do ústavy,“ vysvětlil Právu Dienstbier.
Jenže znění věty se nezdá ani jeho kolegovi, předsedovi ústavně-právního výboru Sněmovny Jeronýmu Tejcovi (ČSSD).
Rozhodně se nejedná o žádný úlet. To spíš Česká republika je v současnosti výjimka
„Nepochybně z hlediska rozložení sil orgánů moci je rozhodujícím činitelem vláda, nicméně určitě by zde slušela diskuse k definici, že zůstáváme parlamentní demokracií, nikoli vládní nebo prezidentskou,“ řekl Právu.
Ústavní právník Jan Kysela záměr ministra podporuje. „Mě to vůbec neuráží. Jde o to, kam chcete směřovat. To je koncepční otázka, na které nemusí panovat shoda,“ řekl Právu.
Věta, kterou ministr navrhuje do ústavy doplnit, by prý Českou republiku přiblížila více k systému, jaký je ve většině evropských zemí. „Rozhodně se nejedná o žádný úlet. To spíš Česká republika je v současnosti výjimka,“ dodal.
Souhlas Senátu
Novelu ústavy má na stole kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Vláda může schválit připomínky. Ještě diskutujeme v rámci koalice o některých dalších doplněních,“ uvedl ministr.
Návrh novely ústavy řeší především pravomoci hlavy státu. Například členy a guvernéra bankovní rady by měl prezident nově jmenovat pouze se souhlasem Senátu.
Změna také umožňuje oběma komorám parlamentu zvlášť podat ústavní žalobu na prezidenta – Senát k tomuto kroku může přikročit po souhlasu tří pětin senátorů, Sněmovna většinou 120 hlasů.
Hrad se vzpírá
Hradu se tyto návrhy nelíbí. Úprava jmenování členů bankovní rady podle připomínek hradních úředníků ohrožuje nezávislost ČNB na politických strukturách, změna postupu u ústavní žaloby zase prý může vést ke zneužití této možnosti.
Hrad odmítá návrh jako celek a vyjadřuje obavu, že navrhované zpřesnění kompetencí neodstraní případné nejasnosti, ale naopak je vyvolá.
Ke změnám ústavy se staví skepticky Úsvit a komunisté. „Zbývá tedy ODS a TOP 09, se kterými chceme jednat. Bez kompromisů z obou stran to nepůjde, ale nemyslím si, že to je na škodu,“ uvedl Tejc.
Domnívá se, že definitivně schválena by mohla být novela ústavy ke konci letošního roku nebo na začátku příštího. „Každopádně by se změny nedotkly tohoto volebního období prezidenta. Není důvod novelu ústavy uspěchat,“ dodal.