Článek
„Revize programového prohlášení vlády by měla být dokončena a zveřejněna na konci prvního čtvrtletí,“ řekl v nedělní diskusi na ČT předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný.
Jeho koaliční pirátský protějšek Jakub Michálek následně doplnil, že pětikoalice neuvažuje o tom, že by po změně prohlášení znovu předstoupila před poslance s žádostí o důvěru.
„My si programové prohlášení nejprve vyhodnotíme. Nemyslím si, že je potřeba, aby vláda znovu předstupovala před Poslaneckou sněmovnu, a jediné, k čemu by to vedlo, tak ke ztrátě dalšího jednacího dne, kterých už dnes máme málo,“ vysvětlil.
K úpravě svých priorit hodlá kabinet přistoupit kvůli válce na Ukrajině a energetické krizi, což má značné dopady na hospodaření státu. Národní rozpočtová rada vlády (NERV) s ohledem na napjatý rozpočet doporučila zvýšit některé daně, to však ODS odmítá.
Asi sto padesát odpůrců vlády pochodovalo centrem Prahy
Předsedové opozičních poslaneckých klubů SPD a ANO, tedy Radim Fiala a Alena Schillerová, se pozastavili nad revizí a záměrem obejít Sněmovnu. „To je hrůza, my jsme žádné prohlášení neupravovali,“ komentovala to v ČT Schillerová, která argumentovala tím, že v době vlády ANO probíhala zase covidová krize.
Úpravu vládního prohlášení komentoval již v rozhovoru pro Právo premiér Petr Fiala (ODS), podle něj jde o plánovaný krok.
„Máme dokonce v koaliční smlouvě, že programové prohlášení vyhodnotíme a upravíme. Když jsme ho psali, nikdo nemohl tušit, co se stane s Evropou a jakým způsobem se promění bezpečnostní, ekonomická i energetická situace. Budeme se tomu věnovat začátkem příštího roku,“ řekl předseda vlády.
Finišuje i úprava jednacího řádu Sněmovny
V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce v neděli taktéž padlo, že pětikoalice se blíží shodě u novely sněmovního jednacího řádu. Podle Výborného by mělo být úplně jasno v prvních měsících příštího roku.
Cílem je zefektivnit jednání Sněmovny a zamezit mnohahodinovým obstrukcím, jak se často v minulých měsících dělo. Ve hře je proto zavedení časového limitu pro řečníky s přednostním právem, tedy šéfy stran a klubů. Poslanci si totiž mohou odhlasovat omezení řečnící doby pro řadové poslance, na řečníky s přednostním právem se to nevztahuje.
„Pracujeme na řešení, které povede k tomu, že nebude možné donekonečna obstruovat nekonečnými projevy. Bude limit projevů řečníků s přednostním právem,“ uvedl Michálek.
„Každý bude mít možnost vystoupit pět minut na začátku jednacího dne k programu,“ uvedl. „Není možné, aby velkou část jednacího dne zabralo to, že se diskutuje, o čem se bude diskutovat,“ dodal Michálek.
Radim Fiala z SPD by takovéto omezení řečnické doby považoval za omezení demokracie.
Čtení z papíru není diskuse. Uchytil by se britský zákaz v českém parlamentu?
