Většina Ukrajinců v ČR bojuje s chudobou

V Česku je podle dat ministerstva vnitra k 3. září 365 875 ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Od 1. července se pro ně změnila pravidla o humanitární pomoci, některým z nich se tak život ztížil.

Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje 112 149 pracujících Ukrajinců, kteří utekli před válkou. I díky tomu se objem vyplacených humanitárních dávek snižuje. Loni v červenci stát vyplatil uprchlíkům dávky za 887 milionů korun. Letos to bylo 381 milionů.

Dvě třetiny Ukrajinců si ale podle průzkumu PAQ Re­search vydělají do 150 korun čistého na hodinu a zastávají nižší pozice, než by mohli.

Do Česka před válkou prchly převážně matky s dětmi, těch je dohromady 270 tisíc. Podle Vlastimily Feistingerové Sachrové z Člověka v tísni je pro tuto skupinu otázka financí zásadní.

„Jedinou formou pomoci od státu je humanitární dávka, která matkám zajišťuje aspoň nějaké finance na základní životní potřeby. Bohužel, novelizace zákona Lex Ukrajina, která je platná od července, zásadním způsobem zpřísnila pravidla pro nárok na tuto dávku, což dostává do velmi nepříjemné situace mnoho uprchlických rodin,“ uvedla pro Právo Feistingerová Sachrová s tím, že mnoho uprchlíků řešilo, jak se jim po změnách ve vyplácení humanitárních dávek změní život.

Uprchlíci postižení ruskou agresí na Ukrajině mají od července nárok na 4860 korun měsíčně, po dobu maximálně 150 dní od vydání dočasné ochrany. Příspěvek na dítě do 18 let je 3490 korun a 4188 korun pak činí příspěvek na děti od 6 do 10 let.

Dávka se vyplácí po dobu maximálně 150 dní, po této lhůtě částka klesá. Po půl roce mají dospělí nárok na 3130 korun, na dítě dostanou 3490 korun. Pokud bydlí v řádném nájmu a doloží nájemní smlouvu, mají nárok na dalších 3000 korun jako příspěvek na bydlení.

Lidem, kteří se řadí do nové kategorie tzv. zranitelných osob, se částka po 150 dnech nemění. Do takové kategorie spadají invalidé, těhotné ženy, matky starající se o děti do 6 let, studující v Česku do 26 let a děti do 18 let.

„V případě, že se jedná například o matku se dvěma dětmi, která si naspoří peníze a budou ve stejné výši, jako by měla humanitární dávku, tak o ni přijde. Často se stává, že má peníze naspořené například na školní vybavení pro děti, které bude daný měsíc kupovat. Ve finále zůstane bez příjmů,“ řekla Feistingerová Sachrová.

V takových případech Člověk v tísni nabízí například potravinovou pomoc nebo hledá prostředky přes sbírky školních pomůcek pro děti. Organizace také stále pomáhá uprchlíkům při jednání s úřady, lékaři nebo s hledáním ubytování.