Článek
Uspořádání tlakových útvarů nad Evropou se začíná měnit. Zatímco neobvyklou vlnu veder nad Skandinávií ukončila poměrně hluboká tlaková níže Floris, nad Pyrenejský poloostrov se nasouvá hřeben mohutnící azorské tlakové výše.
Rozsáhlá anticyklona se od západu postupně rozšíří nad většinu evropského kontinentu a přinese horké, slunečné a suché počasí. Vlna veder zasáhne nejprve Španělsko, Portugalsko, Francii a země Beneluxu. Ve druhé polovině týdne horko pocítí i obyvatelé Itálie a Balkánského poloostrova.
Odpolední teploty budou v jižní Evropě šplhat na 35 až 40 °C, na některých místech není o následujícím víkendu vyloučeno ani dosažení 43 °C. Od horka si lidé neodpočinou ani v nočních hodinách, jelikož ranní minimální teploty místy neklesnou pod hranici 25 °C.
Vedro také prohloubí sucho v Portugalsku a Řecku, kde se již několik týdnů šíří ničivé lesní požáry.
Poklice na hrnci
V oblasti rozsáhlé tlakové výše nad pevninou dochází v letních měsících vlivem slunečního záření k intenzivnímu prohřevu vzduchu. Vysoký tlak způsobuje sestupné pohyby, které blokují vznik oblačnosti a vedou ke stlačování vzduchu směrem k zemskému povrchu, což zapříčiní jeho další zahřívání a pokles vlhkosti. Tento jev, kdy horko nemá kudy uniknout, lze jednoduše připodobnit k poklici na hrnci.

Velkou část Evropy zasáhne vlna veder.
Termín tepelná kupole (anglicky heat dome, pozn. red.) se v meteorologii používá právě v situacích, kdy se nad kontinentem nachází stabilní tlaková výše, ve které se hromadí horký vzduch. V některých případech, zejména ve Spojených státech nebo Kanadě, se tepelná kupole udrží ve stejné oblasti i po dobu několika týdnů.

Předpokládaná odchylka teplot od dlouhodobého průměru v týdnu od 11. do 18. srpna 2025 podle evropského střednědobého modelu ECMWF.
Horko má významný dopad na lidské zdraví. Vysoké teploty představují největší ohrožení pro starší osoby, děti a lidi se zhoršeným zdravotním stavem. V důsledku dlouhodobého vystavení slunečnímu záření horkem trpí také stavební dělníci, farmáři a zemědělští pracovníci, kteří pracují venku po dlouhé hodiny. Podcenění pravidelného pitného režimu může vést k úžehu a úpalu.
Podle současných výstupů numerických modelů se zdá, že vlna veder by v částech Evropy mohla přetrvávat i v druhé polovině srpna.
V Česku bude horko snesitelnější
Mohutná tlaková výše svým severním okrajem ovlivní i počasí v České republice. Naše území se od nadcházejícího víkendu bude nacházet na pomezí horkého vzduchu na jihu Evropy a chladnější vzduchové hmoty na severozápadě kontinentu.
Na tomto rozhraní se v brázdě nižšího tlaku vzduchu začnou vytvářet jednotlivé frontální vlny s občasnými přeháňkami a bouřkami, které přinesou úlevu od jinak vysokých odpoledních teplot.
Odpolední maxima se u nás podle aktuálních předpokladů Českého hydrometeorologického ústavu budou pohybovat nejčastěji v rozmezí 29 až 33 °C.