Článek
Ukrajinský dobrovolník Mykola mluví o korupci otevřeně a bez iluzí. „Korupce na Ukrajině je systémový problém, hluboce zakořeněný ve všech vrstvách společnosti a ve všech činnostech. A ten systém může nahradit zase jen jiný systém,“ uvedl.
Podle něj nejde jen o politické špičky. „Často se říká, že ryba smrdí od hlavy, ale v tomto případě to neplatí úplně. Změnit se musí sami lidé. Ti na frontě se většinou změnili, ale obrovská masa lidí v týlu má stále hodně na čem pracovat a hlavně tu změnu musí chtít.“
Kritický je i k nenaplněným očekáváním spojeným s prezidentem Zelenským. „V roce 2019 přišel s tématy ukončení války na Donbasu a zlomení korupčního systému. Jak víme, nic z toho se nestalo. Lidem navíc chybí viditelné příklady skutečných trestů. Zatím většina aktérů kauz skončila na kauci a byl schválen i zákon, který možnost ‚vykoupení se‘ ještě usnadňuje.“
Podle Mykoly se korupční prostředí promítá i do obranného průmyslu. „Ukrajinští výrobci zbraní mají oficiálně stanovenou maximální marži 25 procent. V praxi to ale často neplatí,“ popsal.
Jako příklad uvedl dron FP-1 od společnosti Fire Point, která patří k největším dodavatelům techniky na Ukrajině, zejména pak dronů, ale i raket. „Analýza jeho součástí ukázala, že výrobní cena včetně marže je zhruba 25 tisíc dolarů. Přesto stát tyto drony nakupuje za 55 až 80 tisíc dolarů za kus.“
Podle něj nejde o žádné utajené technologie. „Jsou tam běžné čínské moduly, jednoduchá anténa, žádné tajné komponenty. Ceny se zřejmě navyšují přes řetězce prostředníků. Tyto informace jsou z veřejně dostupných zdrojů,“ dodal.
Není sbírka jako sbírka
Podle Jana Růžičky z organizace Křídla Fénixe, který vozí na Ukrajinu především nesmrtící protidronové prostředky, ne všechny sbírkové projekty mají stejný přínos. „V zásadě každý organizátor dělá to, co považuje za vhodné, a každý dárce přispívá tam, kam chce. Nemohu ani nechci nikoho kritizovat, už vůbec ne obviňovat,“ řekl Růžička.
„Ano, u některých sbírek mám pochyby. Ty ale vycházejí z reálných zkušeností a každodenní práce s jednotkami ukrajinské armády. Často platí, že lidé spíše přispějí na nějakou ‚sexy‘ věc s velkou mediální podporou, zatímco nenápadné, ale velmi potřebné vybavení zůstává mimo pozornost,“ upozorňuje Růžička.
Za zásadní považuje osobní odpovědnost a důvěru dárců. „Hlavní je mít zameteno před svým prahem. Já mám ve své práci čisto a vážím si důvěry dárců, která snad přetrvá. Je ale pravda, že máme co zlepšovat, například přehlednější reportování na webu,“ dodal.
Jan Růžička (vlevo) z organizace Křídla Fénixe. Na Ukrajině působil profesně řadu let i před válkou.
Samovolné opuštění jednotek
Velkým problémem ukrajinské armády je samovolné opuštění jednotky. „Jen za říjen šlo přibližně o 21 600 případů. Problém je, že se vede pouze statistika odchodů, ale už nikdo nesleduje, kolik z těchto vojáků se později vrátí do jiných jednotek,“ řekl Mykola.
Důvody jsou podle něj často systémové, nikoli zbabělost. „Vojáci chtějí přestoupit jinam kvůli nekompetentnímu velení, řeší rodinné krize nebo prostě nemají žádné reálné dovolené. Tak odejdou, vyřídí si věci a vrátí se zpět. Jinak to nejde.“
Doněcká oblast - vjezd, kde se setkávají vojáci, ale i dobrovolnící
Za absurdní považuje nové zpřísnění pravidel. „Pokud se voják sám vrátí, musí jít výhradně k pěchotě. To je další příklad toho, jak systém místo řešení problému vytváří nové.“
Růžička popisuje náladu přímo mezi vojáky na frontě. „Denně se bavím s desítkami lidí. Snad všichni si přejí ukončení války, ideálně okamžitě. Kapitulovat ale nikdo nechce,“ uvedl. „Někdy si říkám, proč to prostě nezabalí a nejdou domů? Oni ale nejdou, protože několik kilometrů před nimi jsou další jednotky, které nikdo nechce opustit a nechat bez podpory.“
Silnou roli hrají osobní motivace. „Jeden voják mi řekl, že na stejném úseku fronty před rokem padl jeho syn. Nechce, aby ta smrt byla úplně marná,“ dodal.
Týl je rozdělený, volby nejsou řešením
Podle Mykoly je ukrajinská společnost mimo frontu výrazně polarizovaná: „Je tu pořád hodně lidí, kteří armádu podporují. Ale pak je tu velká masa lidí, která chce konec války okamžitě, za jakýchkoli podmínek. Nadávají na vládu, na mobilizaci a vlastně na všechno.“
K případným prezidentským volbám, o kterých se teď hovoří, je skeptický. „Nemyslím si, že volby samy o sobě něco vyřeší. Potřebný je tlak ze strany národa a skutečné tresty. Pokud se země nezmění a k moci se vrátí stejní lidé, oběti ve válce byly marné,“ uzavřel.
