Článek
Z přibližně 250 tisíc zdravotnických pracovníků v Česku se na poskytování péče podílí 3465 Ukrajinců. I když nejde o závratný podíl, pro některé specializace a regiony jde o důležitou pracovní sílu.
Jsou totiž ochotni starat se o pacienty i v lokalitách, do kterých se dlouhodobě nikdo nehrne. „Minulý týden jsem měla zkušenost s lékařem, který atestoval a je původem z Ukrajiny. Žije tady s manželkou, také lékařkou z Ukrajiny, a provozují ordinaci v Karlovarském kraji, kde je velký nedostatek lékařů,“ podotkla Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a vedoucí Katedry všeobecného praktického lékařství na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví .
Větší zapojení ukrajinských lékařů by podle ní mohlo pomoci zvýšit dostupnost tam, kde se k ní Češi hůř dostávají. Převzít by mohli i ordinaci po někom, kdo už chce jít do penze a nedaří se mu najít nástupce. Mohli by tak pomoci Česku překonat těžké roky, kdy část tuzemských lékařů a zdravotníků odejde do důchodu. Aktuálně je totiž zhruba 40 procent praktických lékařů starších 60 let.
Lékařskou profesi v Česku vykonávalo ke konci loňského roku 1091 Ukrajinců, značná část už před vypuknutím války s Ruskem v roce 2022. Ti, kteří utekli před ruskou invazí, si většinou ještě dokončují potřebné zkoušky a specializace.
„Nemáme ještě vyhodnocenou statistiku, ale zdá se nám, že je relativně velké zastoupení lékařů z Ukrajiny, kteří se rozhodnou dál specializovat v oboru všeobecné praktické lékařství, což vítáme,“ doplnila Bezdíčková.
Bezmála 800 Ukrajinců a Ukrajinek pracuje v Česku na pozici všeobecné sestry, vysoce žádané profesi. Dalších asi 700 zastává práci sanitáře, 350 post praktické sestry. Data ke konci loňského roku poskytl Novinkám Ústav zdravotnických informací a statistiky.
To, že se na zdravotní péči v Česku podílejí Ukrajinci jen z 1,4 procenta, nepokládá socioložka Marie Jelínková, která se na Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy věnuje migraci a integraci, za odpovídající.
Řada kvalifikovaných Ukrajinců totiž v oboru nepracuje, ať už kvůli slabému finančnímu ohodnocení, nebo náročnému skládání zkoušek a splnění nutných podmínek, kvůli čemuž zvolí jiné zaměstnání.
„Mělo by nás to zajímat, protože z odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky víme, že v ČR chybí až 2500 nelékařského zdravotnického personálu, a zároveň to vypadá, že třetina současných sester odejde do deseti let do důchodu,“ zdůraznila Jelínková.
I pomocná síla v nemocnicích
Významnou a potřebnou silou jsou ale i lidé s nižší kvalifikací, bez nichž zdravotnictví nemůže fungovat. „Víme, že velká část pracuje třeba na podpůrných profesích, jako je úklid nebo praní prádla, a to i v nemocnicích,“ dodala.
Potenciál kvalifikovaných příchozích migrantů se podle ní ale dostatečně nevyužívá.
„Tím, že jsme nenabídli počáteční možnou investici ze strany státu s nějakým závazkem, kterou by mohli zdravotníci využít, tak do toho nejdou,“ míní odbornice, která se migraci věnuje od roku 2007.
Ačkoliv stát třeba umožnil ukrajinským lékařům, aby mohli pod dohledem pracovat dva roky pouze s dokladem o dosaženém vysokoškolském vzdělání z Ukrajiny (nostrifikaci) a dodělali si mezi tím potřebné aprobační zkoušky v Česku, k některým se informace stále nedostávají. Významnou překážkou je pak nedostatek jazykových kurzů.
Na složitost zkoušek podle Bezdíčkové v dotaznících někteří Ukrajinci poukazovali. Pro cizince je povinné, aby složili lékařské zkoušky v češtině.
