Za popírání války na Ukrajině dostala bývalá učitelka podmínku

Soud Bednářové rovněž zakázal tři roky učit, zároveň jí nařídil absolvovat program na posílení její mediální gramotnosti, neboť má dle soudu problém s rozlišováním dezinformací či propagandy.

„Obžalovaná se žalovaného skutku dopustila a žalovaný skutek naplnil skutkovou podstatu paragrafu 405 (popírání genocidia),“ uvedla soudkyně Eliška Matyášová. Podle soudkyně se Bednářová výroků dopustila v době, kdy byl celý svět masivně informován o ruské agresi na Ukrajině a Bednářová s tím musela být srozuměna.

Soudkyně především upozorňovala na fenomén svobody slova, kterým se oháněla obhajoba Bednářové. Na jednání obžalované soud shledává nejvíce škodlivé především to, že si k prezentaci vlastních názorů vybrala děti, které měla v podstatě jako rukojmí v rámci školní hodiny, kdy žáci nemohli dělat nic jiného, než její názory absorbovat

„Právo na svobodu slova není absolutní. Každé právo končí tam, kde začínají práva druhého. Nikdo paní obžalovanou netrestá za názory, ale za to, že zneužila svého postavení a vybrala si k tomu nerovnocenné protivníky,“ zdůraznila soudkyně.

„Rozsudek byl dopředu připravený, opravdu jak z padesátých let!“ komentovala po jednání verdikt Bednářová, která byla v mezidobí coby učitelka vyhozena za zpochybňování zvěrstev na Ukrajině. Aktuálně kandiduje do Poslanecké sněmovny za komunisty ze Stačilo!.

Soudkyně nejprve přečetla protokoly z předchozích jednání a pak přistoupila k doplňujícímu výslechu Bednářové.

„Celková politická situace se vykrystalizovala tak, že věci, o kterých jsem ve třídě hovořila, o těch se už veřejně mluví, i prezident Spojených států,“ uvedla na začátku doplňujícího výslechu Bednářová. „To, na čem stojí obžaloba, jsou naprosto smyšlené, účelové věci,“ dodala. Americký prezident Donald Trump přitom pronesl na adresu Ukrajiny několik zjevných doložených nepravd, třeba že si začala válku, nebo že jeho ukrajinský protějšek má jenom čtyřprocentní podporu obyvatel.

Bednářová dále soudu vykládala, jak média podle ní manipulují s veřejností mimo jiné například „fotkami moravského vinařství prezentovanými jako záběry z bojů na Ukrajině“. Bednářová dále tvrdila, že masakr v Buči je dosud nevyšetřený, starosta Buči podle Bednářové poděkoval Ruské federaci za slušný organizovaný odchod.

V Mariupolu byla vybombardovaná dětská nemocnice, která ale byla několik dní předem evakuovaná, „V budově se schovával fašistický pluk Azov,“ prohlásila Bednářová. Pluk označila za fašistický, protože vyznává „nacistické ideologie“ a důkazy o tom jsou „naprosto všude“ a je „všeobecně známo, že Azov jsou fašisti“. Své důkazy čerpá prý z „ruského, ukrajinského a světového tisku“.

Prapor Azov byl dříve tvořen zejména fotbalovými ultras, z nichž se mnozí netajili náklonností k neonacismu. Po začlenění praporu pod armádu a přebudování jednotky na pluk se však velení řady těchto lidí zbavilo.

„Pokud jsem tvrdila, že se v Kyjevě nic neděje, stále na tom trvám, protože v té době Kyjev fungoval jako zcela normální město,“ prohlásila obžalovaná s tím, že Kyjev je funkční město v plnohodnotném běžném režimu. O tom, že by se v Kyjevě něco dělo, informují podle Bednářové média jako Ukrajinska pravda, která byla podle obžalované „placena americkou neziskovkou USAID“, a jako jediný důkaz (útoků na Kyjev) podle ní prezentovala fotku „nějakého rozbořeného paneláku“. I na počátku války však řada raket mířila právě na Kyjev a dokumentují to svědectví stovek fotografií.

„Já tvrdím, že se tam nic nedělo. To, že se v Kyjevě něco dělo, nám obžaloba jediným argumentem nedokázala. (…) Těžko by město spálené na troud vypadalo tak, jak vypadá teď,“ vypovídala dále Bednářová. „O tom, že Kyjev hoří, nemůže být ani řeči,“ tvrdila s tím, že se „v Kyjevě nedělo nic, bylo cíleno na strategické podniky, takže rozhodně ne na civilisty“.

„Kyjev stojí, Kyjev normálně funguje, v Kyjevě se nic neděje,“ uzavřela ve čtvrtek Bednářová.

Po výslechu obhájci Bednářové rozjeli lavinu návrhů na doplnění dokazování různými články, případně videi z Facebooku. Podle jednoho z obhájců Bednářové Jindřicha Rajchla (PRO) nedávná „tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa a ministra zahraničí Marca Rubia korespondují s tím, co tvrdila obžalovaná už v roce 2022“. Je tedy podle Rajchla vidět, že to, za co je Bednářová souzena, tvrdí „i americký prezident“. Podle Rajchla je případ Bednářové politický případ, po kterém byla „společenská poptávka“, a připomněl komunistického prokurátora Josefa Urválka.

„To, co přednášela žákům, je projev v souladu se skutečností,“ přitakal v závěrečné řeči druhý z obhájců Josef Kulhavý, který případ Bednářové připodobňoval k procesům padesátých let, včetně procesu s Miladou Horákovou. Paragraf o popírání genocidia, válečných zločinů či zločinů proti míru označil Kulhavý za „anomálii českého práva“.

Obžaloba Bednářovou viní z trestného činu uvedeného v zákoníku jako popírání genocidia. Toho se měla dopustit dva měsíce po ruské invazi na Ukrajinu, když při hodině češtiny žákům osmé třídy základní školy Na Dlouhém lánu v Praze 6 vykládala, že se v Kyjevě nic neděje, že žádná válka na Ukrajině není, nebo jakých údajných zvěrstev se měli Ukrajinci dopouštět v pohraničních oblastech na Rusech, či jak tam dochází k etnickým čistkám vůči Rusům, tedy totéž, co hlásá ruská propaganda.

Případ byl u obvodního soudu už potřetí, nejprve soud Bednářovou obžaloby zprostil, odvolací soud verdikt ale zrušil a vrátil k doplnění dokazování. Podruhé oba soudy Bednářovou rovněž zprostily, po dovolání tehdejšího nejvyššího zástupce Igora Stříže zasáhl Nejvyšší soud a případ vrátil na začátek. Odvolání bude znovu řešit pražský městský soud.