Článek
V Česku je bezmála 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, zvláštní dlouhodobý pobyt však v první vlně dostane jen 15,5 tisíce z nich. To kritizoval například Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
„Integrace Ukrajinců je takový úspěch, že bychom měli jistotu dlouhého pobytu nabídnout drtivé většině z nich,“ sdělil.
Jednou z podmínek bylo, že zájemce o tento druh pobytu musí vydělávat alespoň 440 tisíc korun hrubého ročně. Vnitro už dopředu avizovalo, že se jedná pouze o první kolo a že podmínky byly nastaveny přísně i proto, že kapacity úředníků jsou omezené.
„O spuštění dalšího kola bude rozhodnuto na úrovni vlády,“ sdělila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Jenže mezitím pravděpodobně nastoupí nový kabinet ANO, SPD a Motoristů, který k Ukrajincům zaujímá výrazně rezervovanější postoj než ten stávající.
Nejhlasitěji se vůči uprchlíkům vymezuje SPD. „Bude platit standardní azylový zákon, jistoty jsou určeny zejména českým občanům,“ odpověděl poslanec Radek Koten, který téma migrace ve straně řeší, na otázku Novinek, jaký postoj zaujímá k pobytu, jenž uprchlíkům dává jistotu dalších pěti let v Česku.
Programové prohlášení uprchlíky nezmiňuje
Uprchlíky ovšem řeší zvláštní zákon, takzvaný Lex Ukrajina. Jak by ho budoucí vláda chtěla upravit, není známo, v návrhu programového prohlášení není o uprchlících ani slovo.
„Náš zdravotní a sociální systém, školství a ubytovací kapacity jsou pod náporem více jak 600 tisíc příchozích značně přetížen a v tomto trendu není možné pokračovat,“ dodal Koten. Tento počet dočasných ochran byl skutečně udělen, zároveň však řada jejich držitelů už odcestovala zpět domů nebo do jiných zemí. Momentálně je tak v Česku bezmála 400 tisíc Ukrajinců.
Po zahraničních pracovnících je přitom mezi firmami velká poptávka. Bez pracovníků z Ukrajiny by mělo značné problémy například české stavebnictví. Ze 415 tisíc lidí, kteří loni pracovali na stavbách, bylo asi 40 tisíc Ukrajinců.