Článek
Od roku 2024 mohou uchazeči podat přihlášku až na tři obory středního vzdělávání a na další dva obory s talentovou zkouškou, přičemž je podstatné jejich seřazení. Mechanismus, kterým se po vykonání všech částí přijímací zkoušky děti na školy rozřazují, se je totiž vždy pokusí dostat na školu s nejvyšší prioritou.
Taktizování, při kterém si uchazeči dávají na první místo lehčí školu než na druhou nebo třetí pozici s vidinou jistějšího přijetí, se tak nemusí vyplatit. „Problém je, že si můžete přijetí na nějakou školu zablokovat tím, že si ji dáte na nižší pozici,“ řekl Novinkám analytik Benjamin Šimsa z organizace PAQ Research.
Špatná prioritizace může uškodit
V modelovém příkladu si žák dá na první místo přihlášky obor lyceum, na druhé gymnázium a na třetí střední odbornou školu. Nejraději by přitom chtěl studovat na gymnáziu, na které bývá nejtěžší se dostat.
Když ale následně u přijímaček získá dostatečně vysoký počet bodů na to, aby se dostal na všechny tři školy, algoritmus ho pošle na lyceum, protože ho zadal jako svůj nejpreferovanější obor. Žák se tak připravil o možnost studovat na gymnáziu, přestože jeho výsledky z jednotné přijímací zkoušky (JPZ) by mu to umožnily.
„Systém je navržený tak, aby vám dal školu, na kterou nejvíce chcete,“ popsal Šimsa s tím, že algoritmus předpokládá, že právě tuhle školu si uchazeč dá na první místo. „Proto je dobré být, řekněme, upřímný,“ dodal Šimsa.
Pro tento postup hovoří také data z minulého roku, kdy se na školu první volby dostaly tři čtvrtiny uchazečů o čtyřleté obory.
Školy, na které je výrazně těžší se dostat, si ale přitom v roce 2025 podle studie PAQ Research až za jednodušší obory dalo 38 procent žáků, kteří se hlásili ke studiu zakončenému maturitou. Správně, tedy řazením sestupně podle obtížnosti, pak postupovalo zbylých 62 procent.
Princip párování žáků a škol funguje na tzv. mechanismu odloženého přijetí, který pracuje s výsledky žáků v přijímacím řízení, tedy s body za JPZ a případných dalších školních částí přijímací zkoušky.
„Pokud byl uchazeč někde odmítnutý, pak daná škola přijala pouze uchazeče, kteří uspěli lépe,“ vysvětlil ekonom think tanku IDEA Tomáš Protivínský, který napomáhal tvorbě algoritmu pro vyhodnocení přijímacích zkoušek v Česku. Princip podrobně popisuje ve videu na YouTube.
Mechanismus je podle něj spravedlivý a nemůže se stát, že by byl někdo odsunut na méně preferovanou školu, pokud má dostatek bodů na to, aby se dostal na školu s vyššími preferencemi.
Přesto má podle studie PAQ Research současný systém přijímaček řadu nedokonalostí, které efektivnímu přihlašování brání. Pomoci by mohlo předřazení JPZ před podávání přihlášek, které slibuje i současná vláda. Nejdříve by se ho však podle ministra školství Roberta Plagy studenti mohli dočkat v roce 2028.
Užitečné by podle analytiků bylo i navýšení počtu přihlášek, rozšíření kapacit žádaných oborů a lepší dostupnost informací o středních školách v digitálním přihlašovacím systému ke studiu neboli DiPSy.
