Článek
„V populaci postupně narůstá počet vnímavých jedinců, kteří se s onemocněním dosud nesetkali nebo nejsou očkováni a mají větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo předměty nakazit,“ vysvětluje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Kateřina Fabiánová.
Hlavní hygienička Barbora Macková upozornila, že jde o problém napříč republikou: „Nejvíce případů hlásí kraje Středočeský, Moravskoslezský a Praha.“
Ve středních Čechách přesáhly počty nakažených tři stovky, Moravskoslezský kraj hlásí 108 a Praha 311 případů.
V hlavní městě se žloutenka šíří výrazně mezi lidmi bez domova, kteří užívají drogy. Dodržování izolace nebo sledování rizikových kontaktů je u nich velmi obtížné.
„Proto jsme dodali očkovací látku do center Naděje a Armády spásy, kde pracovníci aktivně nabízejí klientům tuto ochranu zdarma,“ komentovala situaci ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.
Nákaza z dovolené
Žloutenku typu A, známá jako nemoc špinavých rukou, si Češi také často vozí z ciziny. Hlavně z balkánských zemí, severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, kde je její výskyt vyšší. Bez rizika ale není v posledních měsících ani sousední Slovensko, Rakousko nebo Maďarsko. I tam bojují s masivním šířením nákazy.
K šíření dochází často i na letních táborech nebo školách v přírodě, kde jsou děti pohromadě. Data uvádějí, že nejvíce nakažených je mezi dětmi ve věku 5 až 9 let. Žloutenka se u nich ale nemusí viditelně projevit. Časté je onemocnění také u dospělých mezi 35 a 39 lety.
„Většina případů může probíhat bezpříznakově. Nemoc se velmi snadno šíří, stačí nedodržovat základní hygienické návyky, počínaje častou a důkladnou hygienou rukou,“ upozornila Fabiánová.
Nakazit se může člověk virem, který se z těla vylučuje stolicí a přenáší se infikovanýma rukama, ale i kontaktem se znečištěnými předměty. Třeba s klikou u dveří nebo madlem v autobuse či tramvaji.
Při cestách do zahraničí epidemiologové ze SZÚ radí, aby se cestovatelé raději vyhnuli konzumaci syrových salátů nebo zeleniny a ovoce, které si sami neoloupou nebo tepelně neupraví. „Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být,“ radí epidemioložka Fabiánová.
Riziko může představovat také zmrzlina a kontaminovaná může být v některých oblastech i voda. Lidé by ji proto spíše neměli v exotických zemích z veřejného vodovodu používat.
Příznaky jako u chřipky
Příznaky jsou v první fázi podobné těm chřipkovým. Patří k nim zvýšená teplota, nevolnost, bolest svalů, hlavy nebo břicha. Může se objevit i změna barvy kůže nebo očního bělma. K přenosu nákazy dochází hlavně kvůli špatným hygienickým podmínkám. Nemoc se může projevit za 15 až 50 dní od kontaktu s nakaženým.
Žloutence typu A se dá předejít důsledným mytím rukou, dodržováním hygieny, přístupem k nezávadné pitné vodě a konzumací bezpečných potravin.
„Za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě,“ dodala epidemioložka.
Ačkoliv očkování je na rozdíl od žloutenky typu B nepovinné, podstoupit by ho měli osoby, které jsou vystavené zvýšenému riziku nákazy. Jsou to například zdravotníci a sociální pracovníci, lidé, kteří kvůli zaměstnání hodně cestují do rizikových oblastí nebo osoby s chronickým onemocněním jater.
