Článek
„Posuzovali jsme pouze věcné záměry zákonů, a to výhradně z pohledu práva. Neposuzovali jsme je politicky,“ řekl Svoboda. Jedním dechem zdůraznil, že „nad zákony se povede ve Sněmovně asi mimořádně vášnivá debata“.
Legislativní rada vlády se nejdéle zabývala návrhem zákonů, které mají změnit zdravotní pojišťovny na akciové společnosti a z fakultních nemocnic ustavit univerzitní nemocnice, které rovněž mají být akciovými společnostmi. Souhlasila, že mohou být akciovými společnostmi, ale zároveň podle Svobody „nevyloučila jinou možnost.“
Koaliční partneři nejsou spokojeni
Doporučila změnit postavení akcionářů univerzitních nemocnic. „Není možné, aby ti, kteří by byli účastníky vztahu akciové společnosti, měli nerovné podmínky,“ řekl Svoboda. Buď s akciemi mohou volně nakládat stát i univerzity nebo oba musejí mít podmínky omezené. V zákoně by neměly být uvedeny univerzitní nemocnice jmenovitě.
Svoboda uvedl, že „tyto zákony projdou pouze tehdy, když budou mít koaliční shodu.“
S návrhy ODS nejsou ale koaliční partneři spokojeni. Lidovci chtějí, aby bylo zajištěn neziskový charakter pojišťoven. Připomínky mají i zelení.
ČSSD je odmítá úplně a odbory je nazvaly „velkou zdravotní loupeží“, protože „mají učinit ze zdravotnictví soukromý byznys se zdravím za veřejné prostředky.“
Cikrt: do prázdnin je projedná vláda
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt Právu řekl, že „všechny připomínky jsou pro ministerstvo přijatelné a budou zapracovány do paragrafového znění.“
Veřejnost i politici se podle Cikrta dozví více o připravovaných zákonech už v březnu, ministerstvo zveřejní podrobnosti na svém webu. Ještě do prázdnin by poslanci měli dostat předlohy k projednání, normy by měly platit od ledna 2009.
| Co Julínek navrhuje |
|---|
| Čekací doby na určitá ošetření, tedy do kolika dnů, týdnů, měsíců od stanovení diagnózy musí být plánovaný výkon proveden |
| Maximální vzdálenost od místa bydliště, kde daný typ péče musí být poskytnut. To může být u každého lékařského oboru jinak, například, internista nebo chirurg do 30 kilometrů. |
| Pojišťovna mají svým klientům nabízet různé typy péče. První je založena na tzv. řízené péči. Pacient se dobrovolně rozhodne, že bude chodit pouze do těch zdravotnických zařízení, která mu doporučí jeho zdravotní pojišťovna. Za to mu pojišťovna nabídne určité výhody včetně finančního příspěvku. To si každá pojišťovna určí sama. |
| Druhým typem by mělo být pojištění s vyšší spoluúčastí pacienta. Něco podobného asi jako je dnes u pojištění aut. Zjednodušeně řečeno, pacient by se rozhodl, že zaplatí určité procento z lékařského zákroku a pojišťovna mu za to nabídne opět určité výhody, ale i vrácení peněz, když bude dobře hospodařit. |
| Změnit se má i záchranná služba. Už nebude mít jednotnou povinnost dojet k pacientovi do 15 minut od oznámení události, protože to v některých regionech technicky není možné, například na horách, ale dojezdnost bude různá od 5 do 20 minut. |
Pokud budou nutné čekací seznamy na určitý typ ošetření, pacient dostane kód, pod nímž na seznamu bude, a na internetu se bude moci podívat za jak dlouho na něj asi přijde řada.
Ze zdravotních pojišťoven se mají stát akciové společnosti, nad kterými bude bdít speciální úřad se čtyřiceti zaměstnanci. Platit ho mají zdravotní pojišťovny ze svých příspěvků.
