Středula: Vláda vůbec nekoná. Hrozí průšvih, půjdeme do ulic

Rozhodli jsme se k tomu na základě toho, co se ve společnosti děje. Lidé nás skutečně tlačí k tomu, abychom něco takového udělali. Není to tlak, který by se vybudil za poslední týden, rozhodnutí o demonstraci padlo už 22. srpna na jednání předsedů a předsedkyní odborových svazů. Nemá to ani nic společného se mnou a mou kandidaturou na prezidenta, je to opravdu nezávislé rozhodnutí odborových svazů.

A důvodem je současná situa­ce: nečinnost vlády, obavy z toho, že lidem a firmám bude úzko, protože vláda nekoná. První pomoc musí být podána v době, kdy je to potřeba. Jakmile přijde pozdě, je to průšvih. A to se právě teď děje. Za nás je to jasný apel, že toto už není akceptovatelné. A proto svoláváme tuto demonstraci.

Co se týká nás, tak my jsme měli nynější manifestační mítink Proti chudobě svolán už na konci dubna. Z tohoto pohledu jsme nezaspali. Vedeme jednání s vládou, dáváme jasně najevo, co se nám líbí a nelíbí.

A rozhodnutí o demonstraci není rozhodnutí předáků, ale členské základny.

Bojí se toho, že nezvládnou své výdaje. A to jak občané, tak firmy. Ty jsou opravdu v neuvěřitelně úzkém profilu, bojí se, že situaci nezvládnou, že budou muset propouštět, omezit výrobu, anebo dokonce zavřít. Vláda navíc na to žádným způsobem nereaguje.

Ne, zatím jsou to spíše výkřiky než systematická práce. Až to bude systematická práce, tak to rozhodně uznáme. Ale v tuto chvíli to není. Upozorňovali jsme vládu už v lednu, že situaci by mohlo zlepšit využití zákona o cenách. Osm měsíců uplynulo a stále se o tom debatuje. Z toho sedm měsíců se o tom nedebatovalo vůbec. To nepovažuji za systémový přístup.

Začít skutečně reálně a aktivně pomáhat lidem. Zastropovat ceny, využít zmíněného zákona o cenách, stanovit marže, vytipovat nejčastější výrobky a začít je regulovat, a tím zamezit dalšímu růstu inflace.

Paleta, kde to lze využít, je obrovská. Třeba snížení DPH – kde by to ale mělo být okamžitě doprovozeno tím, že se bude kontrolovat, že když se tato daň sníží, tak se sníží i ceny. Aby nedošlo k tomu, že to bude znamenat zvýšení zisku.

To je na vládě. Nebudeme diktovat žádné požadavky na konkrétní výrobky. To ať vláda zváží i podle toho, jak pracují jiné země. Třeba ve Francii vytipovali 120 nejčastěji nakupovaných výrobků a ty zregulovali. Dokonce jsou obchody, které do konce listopadu zcela zablokovaly růst cen. Takže si myslím, že ta škála je široká, bude záležet jenom na vládě. Ale měla by okamžitě konat.

Ano, například u minimální mzdy požadujeme v letošním roce její stabilizaci o 2000 korun, ze 16 200 na 18 200 Kč. Stabilizací máme v tomto případě na mysli její zohlednění vůči inflaci. I když i ty dva tisíce budou ve srovnání s inflací málo.

V žádném případě za to růst mezd nemůže. Potvrdily to jak Česká národní banka, tak Evropská centrální banka i Evropská komise. Myslím si, že v tomto případě se tito ekonomové nejen mýlí, ale považujeme to i za nebezpečný způsob argumentace, který pro Českou republiku rozhodně neplatí.

Myslím si, že v první řadě by měli jít po těch, kteří vytáhli nahoru ceny, třeba některých obchodnících. Tam je klíč k tomu, aby inflace nerostla. Oni jsou ti, kteří ji přinesli. A na ně je potřeba dohlédnout. Nikoliv na spotřebitele, ti nejsou rozhodně v žádné luxusní situaci.

Ptají se nás lidé i firmy. Je to dost nezvyklá kombinace i pro mě samotného, ale bohužel se to děje. Pokud se nás týká, my tento nástroj v tuto chvíli nemáme rozhodnutý, ale to neznamená, že bychom ho do budoucna někdy nepoužili. V této chvíli se ale soustředíme na demonstraci.

Zkusme se spíše soustředit na to, aby se udělalo vše pro to, aby k ní nedošlo. Protože pokud tento nástroj bude použit, je situace bezvýchodná.