Stíhačky F-35 zůstávají českou volbou, i když jinde ztrácí podporu

Ministerstvo obrany nemá podle svého mluvčí důvod přehodnocovat plánovaný nákup amerických stíhaček F-35. Projekt běží podle harmonogramu a jednotlivé kroky už obě strany aktivně naplňují.

„O žádném přehodnocování nákupu letounů F-35 se neuvažuje. Americká strana poskytuje technickou podporu a český tým se seznamuje s operačními schopnostmi letounu. Čeští piloti i technický personál se nedávno účastnili příprav výcviku přímo v USA, což dokládá, že projekt je v plném běhu,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Petr Pešek.

Ministerstvo obrany loni výrobci, americké společnosti Lockheed Martin, zaplatilo na zálohách 26 miliard korun – o deset miliard více, než se původně plánovalo. Podle dostupných informací si tím Česko mohlo zajistit nejen včasné, ale možná i dřívější dodávky stíhaček páté generace.

Ne všechny státy však sází na americké stroje. Vadí nejen vysoká cena, ale také výkyvy americké zahraniční politiky, možnost omezování aktualizací softwaru či vzdáleného zásahu do provozu strojů.

Pochybnosti má třeba Kanada. Ta původně plánovala nákup 88 letounů F-35, nyní počty přehodnocuje. Důvodem jsou obchodní spory s USA, americká cla i nejisté vztahy. „Můžeme potvrdit, že revize projektu F-35 probíhá a očekává se, že bude dokončena do konce letošního léta,“ sdělila Novinkám kanadská vládní mluvčí Cheryl Forestová.

Připomněla, že Kanada chtěla provozovat jen jeden typ letounu, aby se vyhnula provozu smíšené flotily jako v minulosti. Rozdílné stíhačky znamenaly dvojí výcvik pilotů, různé dodavatele náhradních dílů a složitější logistiku. Nyní ale možná připustí i tuto komplikaci. Jakékoli částečné odstoupení od objednávky by však mohlo Kanadu stát vysokou smluvní pokutu. Její výši vláda neupřesnila.

Opatrnější postoj k F-35 je patrný i v Evropě. Portugalsko v březnu oznámilo zrušení plánované náhrady stíhaček F-16 za F-35. „Při rozhodování nemůžeme ignorovat geopolitické okolnosti,“ vysvětlil ministr obrany Nuno Melo. Portugalci ale ještě neměli uzavřenou žádnou kupní smlouvu. Země sice s USA nadále jedná, nicméně zvažuje i evropské alternativy.

Některé státy se rozhodly americké stíhačky zcela vyřadit z úvah a zaměřily se výhradně na evropské typy. Španělsko upřednostní starší stroje Eurofighter Typhoon, na jejichž výrobě se samo aktivně podílí, Francie dlouhodobě sází na vlastní platformu – stíhačky Dassault Rafale. A Švédsko se bude zatím dále spoléhat na stroje JAS-39 Gripen v novější verzi, která ale není zatím příliš komerčně úspěšná a ve světě rozšířená. Starší verzi provozuje i Česko a bude ji provozovat až do plného operačního nasazení F-35 v roce 2035.

Německo má objednáno 35 letounů F-35, přičemž v červenci se objevily spekulace o pořízení dalších 15, čímž by se celkový počet zvýšil na 50. Německá vláda to však popřela, a to i v souvislosti se zapojením do vývoje evropského letounu v rámci programu FCAS (Future Combat Air System). Ten má být odpovědí na americké stroje, reálné nasazení se ale očekává nejdříve kolem roku 2040. Kancléř Friedrich Merz navíc letos v květnu označil za „absolutní prioritu“ dosažení strategické nezávislosti na Spojených státech.

Alternativu k F-35 představuje také další evropský projekt Tempest. Stíhačku vyvíjí Velká Británie společně s Itálií a Japonskem v rámci Global Combat Air Programme (GCAP). Termín jejich možného bojového nasazení ale není znám a zřejmě bude nejdříve po roce 2035.

V té době by už Česko mělo mít všechny objednané F-35 k dispozici a piloti i technický personál by měli být schopni plnit jak národní, tak alianční operační úkoly. „Uvědomme si, že první letadla přijdou do České republiky v době, kdy bude ve funkci jiný americký prezident,“ připomněl už dříve premiér Petr Fiala (ODS) a zdůraznil, že vláda i ministerstvo obrany jsou přesvědčeny, že nákup F-35 dává smysl.

„Výhody pořízení těchto letounů zůstávají stejně silné jako dříve. Základní komunikační systémy jsou kompatibilní napříč generacemi a výrobci. Letouny F-35 navíc disponují vlastním šifrovaným komunikačním systémem, což je další výhoda,“ uvedl Pešek.

Dohromady Česko objednalo 24 těchto letounů páté generace za zhruba 150 miliard korun včetně prvotních investic do změny infrastruktury a podobně.