Stenografům ve Sněmovně pomůže umělá inteligence

„Automatický přepis použí­váme, když zasedáme po 22. hodině,“ vysvětluje Martin Plíšek, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny. Přepsa­né projevy zaměstnanec zpětně překontroluje a po nezbytné úpravě je může publikovat. Systém, který ve veřejné zakázce dodala firma Newton Technologies, vyšel na necelých 3,6 milionu korun na čtyři roky provozu a využívá postupů umělé inteligence. Nyní běží čtyřměsíční pilotní projekt, kdy se zkouší, poté by mělo následovat jeho „ostré“ nasazení.

„Systém se teprve zavádí, musíme vyhodnotit, jak funguje,“ říká Martin Plíšek s tím, že pokud by mělo v budoucnu dojít k nějakým změnám, budou se podle něj týkat nejprve stenografů na dohodu. Případně se už nebudou obsazovat místa, která se uvolní třeba po odchodu zaměstnance do důchodu.

„O práci stenografa už není takový zájem jako dříve,“ konstatuje vedoucí kanceláře. Jako pozitivní příklad jmenuje Jiřího Nováka, jenž je se 65 lety služby zapsán v České knize rekordů jako nejdéle sloužící stenograf na světě.

Co se týče práce stenografů, na každý den se sestavuje plán služeb, který zahrnuje devět až deset lidí. Ti se pak v sále střídají po deseti minutách – těsnopisem zapisují mluvený projev, a když je nahradí kolega či kolegyně, odcházejí přepisovat text do počítače. Za běžné situa­ce je přepsaný projev do hodiny a půl na webu Sněmovny.

Problém může nastat při obstrukcích, například když se v březnu jednalo o snížení valorizace důchodů pět dní v kuse. Noční části jednání se tehdy dopisovaly později.

Nová technologie by nejen v těchto případech mohla stenografům pomoci. „Zatím vidíme, že automatický přepis chybuje poměrně málo,“ zmiňuje Martin Plíšek.

Obecně mohou mít takové systémy problémy s používáním cizích výrazů či zkratek, vadí pochopitelně také zvýšený hluk v místnosti.

„To se ovšem může stát i stenografovi, že kvůli šumu v sále nerozumí. Potom do stenoprotokolu korektně zapíše ‚nesrozumitelné‘,“ vysvětluje vedoucí kanceláře. Zejména opoziční poslanci v minulosti kritizovali noční jednání s odkazem na to, že oni chtějí sněmovní zaměstnance šetřit.

Průběh schůze totiž zajišťuje přes třicet pracovníků, včetně například odboru informatiky či gastronomických služeb. Za noční práci mají zaměstnanci příplatek pětadvacet procent a nárok na náhradní volno, to si mohou vyčerpat do tří měsíců.

Technika na přepis řeči by mohla část nákladů na stenografy ušetřit.

Pro Poslaneckou sněmovnu to letos není první technologická novinka, v srpnu se zaváděl nový systém akreditací. Novinářům umožňuje registrovat návštěvu elektronicky a přes internet.