Článek
Rekonstrukce se protáhla o zhruba tři měsíce, protože nosné konstrukce byly podle informací pražského Dopravního podniku (DPP) v horším stavu, než se čekalo. Místo plánovaného konce loňského roku se tak stanice zpřístupňuje cestujícím až nyní.
„Opravovala se stropní deska, sanovaly se průsaky vody, aby v budoucnu nedocházelo k zatékání - cestující sami dobře znají ty kýble v metru při větších deštích. Měnila se také bezpečnostní technologie, která zajišťuje nejenom bezpečný průjezd souprav metra, ale i pohyb cestujících,“ popsal náměstek primátora hl. m. Prahy pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti).
Nový vstup do veřejné části vestibulu se nachází v ulici Drahobejlova. Jeho kompletní rozšíření si vyžádalo výstavbu nové nosné konstrukce umístěné nad sklobetonovými podhledy. Fasáda celé stanice je z velkoformátových sklobetonových desek, zatímco spodní část tvoří skleněné tvárnice, takzvané copility.
Původní keramické obklady pocházely z 90. let, kdy byla stanice uvedena do provozu. Nové skleněné panely jsou dílem designéra Maxima Velčovského z Lasvitu. Jde vždy o dva spečené pláty skla se stovkami tisíc bublinek mezi nimi. Rovnoměrné rozprostření rastru bylo podle něj velmi náročné a vyžadovalo mnoho pokusů.
„Tuto realizaci jsme koncipovali tak, aby nikoho nerušila, aby byla čistá, minimalistická, aby ji lidé začali vnímat, až když stojí na peronu a teprve začali zkoumat, jak jsou bublinky rozložené na ploše skla,“ uvedl Velčovský.
Nejodolnější eskalátory, jaké se dají sehnat
K nejzajímavějším momentům rekonstrukce patřila montáž mimořádně těžkých eskalátorů. „Jeden eskalátor váží zhruba 60 tun,“ přiblížil Jan Potůček z divize HOCHTIEF CZ, která stavbu prováděla.

