Článek
Čeští vojáci si v pátek převzali ocenění za službu v zahraničí. Náčelník generálního štábu Karel Řehka připomněl, že právě mise mimo území republiky jsou pro armádu nezastupitelné.
„Jednak plní konkrétní úkoly, ať už jde o posílení obrany na východním křídle NATO nebo stabilizační operace ve světě. Ale zároveň na nich armáda profesně roste,“ uvedl.
Bez zahraničních zkušeností by podle něj české ozbrojené síly nebyly na současné úrovni.
To potvrdil v rozhovoru pro Novinky i armádní Velitel Velitelství pro operace Václav Vlček. „Nasazení do operací je vrcholem výcvikového cyklu. Pro nás je to ověření, že ta jednotka, pokud se nasadí do konkrétní operace, je schopna ten úkol splnit a nemá tam žádné mezery.“
Česká armáda se účastní tří typů operací – misí OSN, NATO a Evropské unie.
Významnou roli hraje i pohled spojenců. Vlček sdělil, že naši vojáci patří mezi chválené. „Dáváme velký důraz na přípravu a hodnocení vojáků. Máme velice pozitivní zpětnou vazbu,“ uvedl.
Nasazení českých jednotek je pestré. Piloti stíhaček Gripen a příslušníci 21. základny taktického letectva z Čáslavi se podíleli na ochraně vzdušného prostoru Islandu. Kromě hlídek nad severním Atlantikem pomáhali také s výcvikem tamních operátorů a zázemí.
„Je to výsledek tvrdé práce výcviku i odhodlání. Potěšila mě i vaše lidskost,“ dodala ministryně obrany Jana Černochová z ODS při oceňování. Narážela tak na to, že vojáci mezi sebou během mise na Islandu vybrali 144 tisíc korun pro malou Terezu, která bojuje s vážným zdravotním postižením, a to i přesto, že nemocná dívka nemá žádnou vazbu na armádu.
Ceremoniál trval na pražském Vítkově zhruba hodinu, ocenění předávala i ministryně obrany Černochová, nebo místopředseda výboru pro obranu Hoffman (oba ODS).
Na Balkáně se česká vojenská policie podílela na zvládání nepokojů v Kosovu, další specialisté působili na velitelství mise KFOR v Prištině.
Do Kosova vyrazil také nadporučík Grmela z vojenské policie. „Byly tam tři úrovně policejních složek. Kosovská policie zabezpečuje právo a pořádek, hlídá hranice a bojuje proti kriminalitě. Poté je tam evropská policie, ta tam působí spíše jako mentor a také je tam jednotka pod NATO, kde jsem působil jako taktická rezerva velitele uskupení. Zároveň jsme prováděli hlídky a kontrolovali tamní obyvatelstvo,“ vysvětlil.
Do Litvy pak vyrazil kontingent chemické a radiační ochrany z Liberce, v Lotyšsku operovali vojáci specializovaní na elektronický boj.
Silná zůstává i česká účast na Slovensku, kde působí kolem dvou stovek vojáků. Šesté úkolové uskupení zde tvořil především mechanizovaný prapor ze Žatce. Česká armáda tak drží druhé nejpočetnější zastoupení po domácích ozbrojených silách.
Jedním z účastníků slovenské mise byl i Ondřej Bach, který spadá pod čestnou stráž. „Historicky podruhé se stalo, že čestná stráž měla možnost vycestovat na zahraniční operaci a zúčastnit se jí. Já jsem zabezpečoval úkoly dozorčí a ochranné směny,“ vysvětlil.
Přiznal také, že dlouhé odloučení je náročné i kvůli rodině a blízkým. „Měl jsem to opravdu náročnější. Během mého působení na misi se odehrály významné rodinné milníky. Vdávala se mi maminka a na svatbě jsem nebyl a pak přišlo úmrtí v rodině. Služba vlasti si ale vybírá i tyto daně,“ konstatoval Bach.
Další vojáci působí v menších operacích – dva se zapojili do evropské námořní mise Aspides v oblasti Rudého moře, na Golanských výšinách pokračuje česká účast v misi UNDOF.
Za službu v zahraničí bylo uděleno 473 medailí, čtyři vojáci obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany a jedenáct Čestný odznak Armády ČR Za zásluhy. Součástí ocenění byly i pamětní mince a věcné dary.
Major Karel Smetana zastával funkci pozorovatele OSN v Demokratické republice Kongo, strávil tam celkem 15 měsíců. „Běžně se jezdí na mise OSN na 12 měsíců, ale proto, že vypukla začátkem roku válka, jsem se vracel nakonec až nyní v červenci,“ řekl Novinkám.
„Měl jsem na starost sbírat informace, vyhodnocovat je a předávat dál. Když se dělo něco špatného, tak jsem ty informace předal konkrétním orgánům, které mohly zasáhnout nebo pomoci,“ dodal.
Do budoucna armáda podle Vlčka očekává spíše pokles počtu nasazených vojáků v zahraničí. „Co se týče operací NATO, je trend spíše klesající. Totéž se týká operací Evropské unie. Do budoucna vidíme řešení nových bezpečnostních standardů v rámci aliance,“ řekl.
Důvodem je podle něj i fakt, že mnohé krizové oblasti se stabilizovaly. „Většina těch krizových oblastí se nějakým způsobem vyřešila, takže třeba Balkán má spoustu operací spíše stabilizačních,“ dodal.
