Článek
„Neustálé změny v politice státu směrem k samosprávám považujeme za dlouhodobě neudržitelné,“ uvedla pro Novinky mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.
Podle ní by ale obce tuto úpravu uvítaly. „Pokud jde o možnost vrácení části ostatních neinvestičních výdajů zpět pod státní rozpočet, obce by uvítaly zejména převzetí těch položek, které nemohou reálně ovlivnit, ale musí je financovat,“ doplnila Kocková s tím, že se jedná zejména o učební pomůcky nebo vzdělávání zaměstnanců škol.
„Minimem, které bych chtěl vrátit do státního rozpočtu, jsou některé ostatní neinvestiční výdaje,“ potvrdil Plaga s tím, že tyto náklady nikdy neměly přejít na obce. „Další vzdělávání učitelů nebo nákup učebnic skutečně nemají řešit ředitelé škol a zřizovatelé, ale je to jeden z nástrojů, jak řídit vzdělávací soustavu z pohledu státu,“ uvedl pro Novinky Plaga.
Kvůli novele školského zákona, kterou schválila minulá Sněmovna, musí zřizovatelé škol, tedy obce a kraje, od 1. ledna povinně hradit nejen platy kuchařek, uklízeček a dalších nepedagogických pracovníků, ale také takzvané ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Jde o výdaje na provoz škol, tedy například učební pomůcky, školení pedagogů nebo exkurze.
„Už dříve jsem říkal, že myšlenka byla sice dobrá, ale její zpracování za předchozího ministra Mikuláše Beka dobré nebylo. Proto se velmi rychle, předpokládám v prvním čtvrtletí, setkáme s jednotlivými aktéry a systém vyhodnotíme,“ nastínil Plaga svůj plán, který se propsal i do vládního prohlášení.
Ministr se domnívá, že pomocí státního financování ONIV by bylo možné narovnávat socioekonomické nerovnosti mezi školami.
V roce 2024 počítal rozpis výdajů pro regionální školství s tím, že na veškeré ONIV stát poskytne více než 2,3 miliardy korun.
Ministerstvo školství podle mluvčího Ondřeje Macury zvažuje, že by pod státní rozpočet přešly zpět náklady na učebnice a vzdělávací materiály, na další vzdělávání pracovníků škol nebo na nákup ochranných pracovních pomůcek. Další podrobnosti řešení nebo otázku ohledně změny v rozpočtovém určení daní Macura neupřesnil s tím, že by to bylo předčasné. Úřad podle něj musí možnosti prokonzultovat se zřizovateli.
Ti se přitom převedení plateb na svá bedra prakticky od začátku bránili. Na zaplacení nových výdajů sice dostanou více peněz prostřednictvím rozpočtového určení daní, přesto se řada z nich obávala, že jim rozpočty zůstanou v mínusu. Na možnost vyhnout se alespoň části financování proto pohlížejí s nadějí.
„Jakékoli změny v systému financování musí být předem projednány se zřizovateli a doprovázeny jasným vyčíslením dopadů. Přenášení dalších povinností na obce bez odpovídajícího finančního krytí považujeme za dlouhodobě neudržitelné,“ zakončila Kocková.
