Hlavní obsah

Schodek rozpočtu bude podle Kalouska nižší, než se čekalo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Schodek státního rozpočtu na příští rok bude zřejmě nižší než dosud předpokládaných více než 70 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že by se měl pohybovat kolem 50 miliard korun.

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Ministr financí Miroslav Kalousek v Otázkách Václava Moravce

Článek

"Celkový deficit veřejných rozpočtů nebude rozpočtován větší než 1,5 (procenta hrubého domácího produktu) a deficit státního rozpočtu předpokládám někde oscilovat kolem 50 miliard korun," dnes Kalousek. Zdůraznil přitom závazek kabinetu splnit výdajové rámce pro rok 2009 ve výši 1,1 bilionu korun.

V loňském roce skončilo hospodaření státního rozpočtu schodkem 66,4 miliardy korun, který byl o 24,9 miliardy nižší než schválený rozpočet. Výdaje státu loni činily jeden bilion korun.

Sobotka: Vláda nás chce zadlužit na příštích 60 let

Podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky vláda navrhovaným zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi zadluží Českou republiku na příštích 60 let. Kritizoval také, že opozice nebyla na jednání o církvích přizvána.

Vláda by měla využít k narovnání s církvemi zdroje z privatizací.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) Sobotkovu kritiku odmítl. Rozvržení splátek pro vyrovnání s církvemi označil za nejvýhodnější variantu. ČSSD vadí, že částka by měla být splácena po dobu 60 let a celkem by se tak i s úroky vyšplhala na 270 miliard korun.

:. Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka (vlevo) s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu v ČT. foto: Právo/Lukáš Táborský

Kalousek také odmítl použít na vyrovnání se s církvemi privatizační zdroje. Pokud by peníze z privatizací byly použity na církve, nemohly by být použity na jiné věci, zdůraznil Kalousek.

Kalousek také odmítl použít na vyrovnání se s církvemi privatizační zdroje. Pokud by peníze z privatizací byly použity na církve, nemohly by být použity na jiné věci, zdůraznil Kalousek.

"Naším cílem, je aby se znovu začalo jednat s církvemi,“ řekl Sobotka s tím, že zákon je těžké v této fázi měnit. Pokud návrh projde, měla by se odložit lhůta projednávání a jednat o něm by měli všechny strany i zástupci církví, řekl Sobotka.

Kalousek připustil možnost jednání o některých změnách zákona o narovnání státu a církvím, pokud by část občanských demokratů dál odmítala podpořit jeho vládní návrh. Pro případné změny by ale bylo nutné získat i souhlas církví. Zdůraznil ale, že preferuje vládní znění, které je postavené na dohodě s církvemi.

"Pokud by se ukázalo, že je (zákon) neschvalitelný, tak je samozřejmě řešením vyjednávat o některých možných změnách," řekl ministr. Do vyjednávání by ale bylo třeba zapojit i církve. "Protože vyjednat něco jenom v Poslanecké sněmovně, změnit tu dohodu, aby vám pak druhá strana té dohody, to jest církve, řekla: 'My na to nejdeme', to by nemělo smysl," uvedl Kalousek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám